Navigace v seriálu

Zaostřování

Hloubka ostrosti

Doostřování

Praxe s ostřením

Praxe s hloubkou ostrosti

 

          Ostření a hloubka ostrosti - 2. Hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti je základním prvkem každého pokročilého fotografa. Umožňuje mu soustředit pozornost na to, co je na snímku podstatné a zbavit se často nevzhledného pozadí. Estetická hloubka ostrosti ale nepřijde sama. Je potřeba jí porozumět a vyjít vstříc. A právě DSLR jsou pro hrátky s hloubkou ostrosti velmi vhodné.

Z minulého dílu o ostření jasně vyplynulo, že jen a pouze předměty nalézající se v rovině zaostření budou skutečně ostré. Sebemenší odchylka od roviny zaostření vpřed či vzad povede k rozostření. Ideální bod se potom nezobrazí na senzoru jako bod, ale jako rozmazaný kruh o určitém průměru - tzv. rozptylový kroužek (Circle of Confusion, CoC). Vše ještě jednou a názorně ukazuje obrázek:




Pokud je objekt zaostřen (nahoře) jeho světelný bod se na senzoru zobrazí opět jako bod. Pokud je ale objekt mimo rovinu zaostření (střední obrázek a obrázek dole), vytvoří na senzoru rozmazaný kruh.

  Hloubka ostrosti (Depth of Field, DOF)

Na reálné fotografii se však často zdá, že ostrý je velký rozsah vzdáleností, často dokonce vše zcela bez ohledu na vzdálenost. Jak je to možné? Příčina tohoto nedorozumění je opět ve vlastnosti lidského oka, které na tzv. standardní pozorovací vzdálenost (cca 40 cm) nevidí předměty menší než cca 0.25 mm. Aneb - bude-li rozostření ideálního světelného bodu na výsledné fotografii menší než čtvrt milimetru, oko nemá šanci toto rozostření zpozorovat. Hloubka ostrosti tak není nic jiného, než subjektivní rozsah odchylek od roviny zaostření, kde rozostření nebude na výsledné fotografii okem vidět!


Hloubka ostrosti je oblast před a za rovinou zaostření, kde rozostření nebude na výsledné fotografii okem patrné. Oblast "za" je vždy větší než oblast "před".

  Co hloubku ostrosti ovlivňuje při sledování hotové fotografie


Velikost fotografie
Logicky - čím větší je fotografie, tím více se bude případné rozostření zvětšovat a bude stále více okem viditelné. Hloubka ostrosti tedy závisí na velikosti výsledné fotografie. Fotografie o velikosti poštovní známky bude mít mnohem větší hloubku ostrosti než billboard. Je tedy nemožné presentovat stejnou fotografii (ze stejných dat) na webu, na papíře A4 i na billboardu tak, aby vyzněla z hlediska hloubky ostrosti stejně!


Hloubka ostrosti je závislá na velikosti fotografie. Zmenšováním fotografie se hloubka ostrosti zvětšuje. Snadno to lze ověřit prohlížením digitálních fotografií na monitoru počítače normálně v porovnání se 100% zvětšením (kdy se koukáte na malý kus velké fotografie), kdy je každé malé rozostření snadno viditelné.

Pozorovací vzdálenost
Hloubka ostrosti je též závislá na pozorovací vzdálenosti. Díváte-li se na fotografii ze 40 cm, budete k rozostření mnohem kritičtější, než když fotografii pozorujete z 10 metrů. Pozorovací vzdálenost a velikost fotografie se tak často vzájemně kompenzují. Díváte-li se na velkou fotografii, obvykle od ní totiž odstoupíte, abyste ji viděli celou. Pokles hloubky ostrosti z důvodu velikosti fotografie tak bývá často kompenzován současným zvětšováním přirozené pozorovací vzdálenosti (billboardy u silnice).

Rozlišovací schopnost oka
Za standardní rozlišovací schopnost oka se považuje 0.25 mm. Je to však individuální údaj, který se může u jednotlivých lidí lišit např. podle velikosti jejich oční vady.

  Standardní pozorovatel

Aby bylo možné hloubku ostrosti nějak definovat a bylo možné např. na objektivech uvádět stupnici hloubky ostrosti, bylo třeba definovat tzv. standardního pozorovatele, tedy průměrného diváka fotografie. Traduje se, že tuto definici zavedla společnost Carl Zeiss, některé zdroje to však popírají. Bez ohledu na autora se standardní pozorovatel pro hloubku ostrosti definuje takto:

  • Standardní pozorovatel se dívá na fotografii o rozměrech 8 x 12" (20.32 x 30.48 cm = přibližně A4)

  • Pozoruje jí ze vzdálenosti 38 cm

  • Běžné zdravé oko na takto pozorované fotografii není schopné vidět rozostření do 0.25 mm

  Velikost senzoru a rozptylový kroužek (Circle of Confusion, CoC)

Pokud není objektiv zaostřen, tak se světelný bod zobrazí na senzoru jako rozmazaný kruh. Průměr tohoto kruhu je tím větší, čím dále je světelný bod od roviny zaostření. Tomuto kruhu na senzoru se říká rozptylový kroužek (Circle of Confusion, CoC) a jeho průměrem lze měřit velikost rozostření na senzoru.

Je-li na výsledné fotografii velikosti cca A4 pro standardního pozorovatele povolené rozostření 0.25 mm, tak na kinofilmu který má úhlopříčku cca 8.5x menší než A4 je povolené rozostření 0.03 mm (0,25/8.5). Rozptylový kroužek CoC pro film má tedy hodnotu 0.03 mm. Pro většinu digitálních zrcadlovek (DSLR), které mají senzory kolem 16x24 mm (tzv. formát APS-C), vychází potom rozptylový kroužek CoC=0.02 mm. Vliv velikosti filmu/senzoru na povolený rozptylový kroužek CoC shrnuje následující tabulka:

Všechny údaje v [mm]

Velikost senzoru

Úhlopříčka

Zvětšení na A4

CoC

~CoC [3]

35 mm film/senzor

24x36

43

  8.5x

0.0295

0.03

senzor APS-C [1]

16x24

28

12.8x

0.0195

0.02

senzor 1/2.5" [2]

4.3x5.8

7.2

51x

0.0049

0.005

Poznámky k tabulce:

[1]

 

Senzor většiny digitálních zrcadlovek (DSLR)

[2]

 

Senzor běžného kompaktního digitálního přístroje

[3]

 

Zaokrouhlená a v praxi používaná hodnota


Z výše uvedeného vyplývá několik pro fotografy veledůležitých a praktických závěrů:

  1. Hloubka ostrosti pro nějaký reálný snímek závisí na jeho výsledné velikosti. Fotografie o velikosti poštovní známky bude mít mnohem větší hloubku ostrosti než billboard. Zvětšováním fotografie se totiž zvětšuje rozostření a je čím dál víc vidět. Je tedy nemožné presentovat stejnou fotografii na webu, na papíře A4 i na billboardu tak, aby vyzněla z hlediska hloubky ostrosti stejně!

  2. Hloubka ostrosti je též závislá na pozorovací vzdálenosti. Díváte-li se na fotografii ze 40 cm, budete k rozostření mnohem kritičtější, než když pozorujete fotografii z 10 metrů.

  3. Pozorovací vzdálenost a velikost fotografie se často vzájemně kompenzují. Díváte-li se na velkou fotografii, přirozeně od ní odstoupíte, abyste ji viděli celou. Pokles hloubky ostrosti z důvodu velikosti fotografie tak bývá často kompenzován současným zvětšováním přirozené pozorovací vzdálenosti (billboardy u silnice).

  4. V běžné praxi se hloubka ostrosti vztahuje vždy ke standardnímu pozorovateli.

  5. Hloubka ostrosti závisí na velikosti senzoru. Velký senzor (velikosti kinofilmu) bude mít vždy větší hloubku ostrosti než malé senzory např. ve fotomobilech. Z malého senzoru se musí obraz mnohem více zvětšovat a jakékoliv rozostření je tak hodně vidět. Pokud máte pocit, že to odporuje praxi, čtěte dále!

Dále je užitečné si uvědomit, že:

  • Rozptylový kroužek nemá žádný fyzikální význam, je to jen dohoda mezi lidmi.

  • Rozptylový kroužek je vztažen ke "standardním pozorovacím podmínkám" (velikost fotografie cca A4, pozorovací vzdálenost 38 cm). Pokud hodnotíte poštovní známku nebo billboard, je třeba udělal zcela odlišné kalkulace hloubky ostrosti.

  • Poměr rozptylového kroužku u 35 mm fotoaparátu a na DSLR s menším senzorem je cca 1.5x - stejný poměr jakým se násobí ohniskové vzdálenosti objektivů = crop faktor.

  • Rozptylový kroužek nebere v úvahu vady objektivů (barevnou aberaci, difrakci atd.). Proto je reálná hloubka ostrosti vždy o něco málo menší.

  přesná Definice hloubky ostrosti

Finální definice hloubky ostrosti pro standardního pozorovatele tedy je:

Hloubka ostrosti je povolená odchylka od roviny zaostření, která na senzoru vytvoří rozptylový kroužek (CoC) takového průměru, že po zvětšení na fotografii formátu 8 x 12 palců nebude toto rozostření větší než 0.25 mm.

Pokud stojíte o matematické vzorečky pro hloubku ostrosti, najdete je zde.

  Stupnice na objektivech

Rozptylový kroužek o velikosti 0.03 mm se stal nepsaným celosvětovým standardem pro stupnice hloubky ostrosti na objektivech a platí tedy pro 35 mm kinofilm. Tato stupnice bývá často uvedena na objektivech s pevným ohniskem, s nástupem zoom objektivů se s ní ale setkáte zřídka. Příčinou je velmi obtížné grafické zobrazení hloubky ostrosti na objektivu ve vztahu k cloně, zaostřené vzdálenosti i zoomu.


Ukázka stupnice hloubky ostrosti na pevném objektivu Nikkor 35mm.

  Co hloubku ostrosti ovlivňuje při fotografování (přímo na fotoaparátu)

Pokud stojíte s fotoaparátem na scéně, tak vyjma situací, kdy máte přesné zadání např. na reklamní billboard, nebudete znát výsledné rozměry budoucí fotografie ani její pozorovací vzdálenost. V praxi se tak vychází z předpokladu standardního pozorovatele a hloubka ostrosti se definuje rozptylovým kroužkem CoC, který pro film má hodnotu 0.03 mm a pro DSLR se senzory APS-C hodnotu 0.02 mm. Hloubka ostrosti se potom na scéně ovlivňuje a řídí celkem 3 veličinami:

  1. Clonou

  2. Vzdáleností fotografovaného objektu

  3. Ohniskem objektivu

Clona
Clona je jediným prvkem, který ovlivňuje hloubku ostrosti a neovlivňuje přitom kompozici obrazu. Snížení clonového čísla (otevření clony) snižuje hloubku ostrosti zatímco zvýšení clonového čísla (zavření clony) hloubku ostrosti zvyšuje.



Zavřená clona (dole) způsobí, že paprsky světla jsou více rovnoběžné a odchylka od roviny zaostření se na senzoru projeví méně. Hloubka ostrosti tudíž se zavíráním clony stoupá.




Ukázka vlivu clony na hloubku ostrosti. Oba snímky objektiv 70 mm ze stejné vzdálenosti.

Vzdálenost fotografovaného objektu
Čím vzdálenější předměty fotografujete, tím větší bude hloubka ostrosti. Minimální hloubka ostrosti tak bude u makrofotografie, kde je v praxi problém dosáhnout hloubky ostrosti v řádu centimetrů!



Ukázka vlivu snímací vzdálenosti na hloubku ostrosti. Nahoře snímek pořízen z 1 metru, dole z 37 cm. Oba snímky objektiv 100 mm při cloně f/5.6. Spočítejte počet "stupňů", které jsou ostré.

Ohnisková vzdálenost
Čím delším ohniskem budete fotografovat (čím více objekty přitáhnete zoomem), tím menší bude hloubka ostrosti.




Ukázka vlivu ohniska na hloubku ostrosti. Oba snímky f/2.8, vzdálenost upravena tak, aby modelka se psem byly stejně velcí. Současně si všimněte blahodárného vlivu malé hloubky ostrosti na obsah fotografie!

A vše přehledně v tabulce

  Zvýšení Snížení
Clonové číslo
Vzdálenost
Ohnisko

Co se děje s hloubkou ostrosti při změně jednotlivých parametrů na fotoaparátu.

Stejná hloubka ostrosti při stejném zvětšení objektivu
Logicky může vzniknout otázka, zda z hlediska hloubky ostrosti je lepší fotografovat z dálky teleobjektivem, kdy je hloubka ostrosti např. X nebo zblízka s malým zoomem (širokoúhlým objektivem), kdy hloubku ostrosti označíme Y. Odpověď je možná překvapivá – je to jedno, protože X=Y a tedy hloubka ostrosti je pro oba typy snímání stejná. Oba vlivy se totiž vzájemně kompenzují. Přesněji řečeno - hloubka ostrosti bude z hlediska ohniska a vzdálenosti stejná, pokud zvětšení objektivu bude stejné.

Přesto je mezi X a Y jeden podstatný rozdíl. Hloubka ostrosti bude sice stejná, ale teleobjektivy mnohem více rozostří pozadí. Jinými slovy - předměty v dálce za (ale i před) fotografovaným předmětem budou při použití teleobjektivu mnohem více rozmazané. Proto chcete-li se pozadí skutečně zbavit, použijte spíše dlouhé ohnisko (silný zoom) a fotografujte zdálky, než ohnisko krátké a zblízka.

  Hloubka ostrosti a různé fotoaparáty

V tabulce výše je uvedeno, že malý senzor zmenšuje hloubku ostrosti. Protože kompaktní digitální fotoaparáty a fotomobily používají velmi malé senzory, měla by jejich hloubka ostrosti být extrémně malá. Opak je ale pravdou. Jak je to možné?

Příčinou je fakt, že vliv malého senzoru je bohatě vykompenzován krátkou ohniskovou vzdáleností objektivu, které tyto fotoaparáty používají. Jako příklad uveďme kompaktní fotoaparát Panasonic Lumix DMC-FZ7. Jeho senzor má velikost 1/2.5" s úhlopříčkou 7.18 mm. Rozptylový kroužek CoC tedy vychází 0.005 mm. Objektiv tohoto fotoaparátu je však konstruován tak, že rozsah jeho skutečných (nepřepočítaných) ohnisek je 6-72 mm, což odpovídá přepočítanému zoom rozsahu pro kinofilm 36-432 mm.

Při nastavení širokoúhlého ohniska 6 mm (36 mm přepočítaných) je vliv tohoto extrémně krátkého ohniska na hloubku ostrosti naprosto zdrcující a je ostré stále vše od 2 metrů do nekonečna a to i při maximálně otevřené cloně f/2.8. Není tak třeba skoro vůbec ostřit, protože hloubka ostrosti ostření zcela nahradí. Alespoň trochu viditelného rozostření pozadí je tak možné dosáhnout až na delších ohniscích.

 

35mm SLR [1]

APS-C DSLR [2]

Kompakt [3]

CoC

0.03 mm

0.02 mm

0.005 mm

Hloubka ostrosti
v metrech na ekvivalentním
ohnisku při zaostření
na 10 metrů při cloně f/2.8

20 mm

3 - ∞

4.2 - ∞

0.7 - ∞ [4]

50 mm

7.5 - 15

8.2 - 12.9

3.3 - ∞

100 mm

9.2 - 10.9

9.5 - 10.6

6.6 - 20

200 mm

9.8 - 10.2

9.9 - 10.1

8.9 - 11.5

300 mm

9.9 - 10.1

9.9 - 10.1

9.5 - 10.6

Poznámky k tabulce:

[1]

 

Kinofilmové zrcadlovky nebo digitální zrcadlovky se senzorem velikosti filmu

[2]

 

Běžné digitální zrcadlovky

[3]

 

Např. Panasonic Lumix DMC-FZ7

[4]

 

Tohoto ohniska řada kompaktů není schopna, nejširší ohnisko bývá kolem 35 mm


Mají kompakty s velkou hloubkou ostrosti výhodu?
Záleží na úhlu pohledu. Nemuset se u kompaktů starat o ostření a mít stále všechny snímky dokonale ostré je pro řadu konzumních uživatelů bezpochyby výhoda. Vyhovuje to i výrobcům, protože ostřící systém kompaktních fotoaparátů může být velmi jednoduchý a přitom s ním dokáže fotit a zaostřit každý.

Z druhé strany jsou snímky s rozostřeným pozadím velmi atraktivní a často by bez rozostřeného pozadí naprosto zapadly. Pořídit takové snímky je ale mnohem složitější. Jednak je třeba problematice rozumět a také je třeba v kritickou chvíli zaostřit na tu správnou vzdálenost! A to není jednoduché.

Závěr? Pokud chcete významně pracovat s hloubkou ostrosti je pro vás rozumnou volbou digitální zrcadlovka (DSLR). Ta díky konstrukci objektivů potřebuje obecně mnohem delší ohniska a delší ohniska mají silný vliv na pokles hloubky ostrosti. Pracovat se zrcadlovkou je ale kvůli její nízké hloubce ostrosti těžší než s kompaktním fotoaparátem! Kompakt se tedy hodí spíše pro snímky typu "vše ostré" a pro snadné fotografování metodou "namiř a zmačkni".


Hloubka ostrosti je mocným nástrojem fotografa. Na DSLR se sice daleko lépe ovládá, ale mnohem těžší je správně zaostřit.

  Srovnání hloubky ostrosti pro filmovou a digitální zrcadlovku

Mnoho nedorozumění též panuje při srovnávání praktické hloubky ostrosti u DSLR se senzorem velikosti filmu (full-frame) versus DSLR s menším senzorem (APS-C). Důvod nedorozumění bývá v tom, že nikdy nelze u těchto dvou typů zrcadlovek vidět zcela to samé a tak je otázkou co a s čím srovnáváte.

Oba typy zrcadlovek používají stejné objektivy, které mají na obou tělech stejnou fyzickou ohniskovou vzdálenost danou jednou provždy jejich konstrukcí. Menší senzor u DSLR se ale projeví dodatečným ořezem obrazu, který se zdánlivě projeví jako prodloužení ohniska o tzv. crop factor, typicky 1.5x.

Zdánlivě znamená, že zorný úhel 50 mm objektivu nasazeného na APS-C DSLR s crop factorem 1,5x bude stejný jako zorný úhel 75 mm objektivu nasazeného na full-frame DSLR se senzorem velikosti filmu. Skutečná ohnisková vzdálenost objektivu a z ní vyplývající hloubka ostrosti bude ale pro oba typy zrcadlovek stále 50 mm! Srovnejme tedy jednotlivé praktické situace:

 

 

 

Stejný objektiv, stejná pozice, jiný obsah snímku ale obsah snímku je korigovaný dodatečným ořezem
Pokud použijete stejný objektiv a budete fotografovat ze stejné vzdálenosti, dostanete na obou zrcadlovkách jiný obraz. Pokud ale full-frame snímek oříznete tak, že obraz bude stejný jako na APS-C DSLR, bude hloubka ostrosti STEJNÁ. Ořezem full-frame snímku vlastně simulujete menší senzor, oba fotoaparáty potom vidí to samé a musí se i stejně zvětšovat na stejně velkou výslednou fotografii. Oba fotoaparáty budou mít tedy zcela stejné vlastnosti.

 

 

 

Stejný objektiv, stejná pozice, jiný obsah snímku
Pokud použijete stejný objektiv a budete fotografovat ze stejné vzdálenosti, dostanete na obou zrcadlovkách jiný obraz. Full-frame DSLR toho uvidí kolem hlavního objektu více (bude mít 1.5x širší zorný úhel). Pro stejně velkou fotografii avšak s jiným obsahem je obraz z APS-C DSLR nutné 1.5x více zvětšovat a tak hloubka ostrosti na DSLR s menším senzorem bude MENŠÍ.

 

 

 

 

 

Stejný objektiv, jiná pozice, stejný obsah snímku
Pokud použijete stejný objektiv ale u APS-C DSLR poodstoupíte dále od objektu tak, aby velikost hlavního objektu byla stejná jako u full-frame DSLR (v hledáčku uvidíte u obou fotoaparátů přibližně to samé), bude hloubka ostrosti na APS-C DSLR VĚTŠÍ. S růstem snímací vzdálenosti totiž roste hloubka ostrosti.

 

 

 

 

 

Jiný objektiv, stejná pozice, stejný obsah snímku
Pokud budete fotografovat ze stejné vzdálenosti, tak k zajištění podobného obsahu snímku budete muset na APS-C DSLR nasadit objektiv 1.5x kratší (s 1.5x širším zorným úhlem). V takovém případě bude hloubka ostrosti na APS-C DSLR VĚTŠÍ, protože krátká ohniska zvyšují hloubku ostrosti.

 

 

Hyperfokální ostření

Při fotografování krajin, interiérů či architektury se požaduje, aby na fotografii bylo vše ostré, tj. požaduje se maximální hloubka ostrosti. V takovém případě se volí vysoké clonové číslo (např. f/11) a zaostřuje se na tzv. hyperfokální vzdálenost (nikoliv na nekonečno). Potom je totiž hloubka ostrosti maximální. Jde o to, že zaostříte-li např. s objektivem 35 mm a při f/11 na nekonečno, je hloubka ostrosti od 5 metrů do nekonečna. Zaostříte-li ale na 6 metrů, je hloubka ostrosti též do nekonečna, ale již od 3 metrů! V takovém případě je 6 metrů hyperfokální vzdálenost.


Hyperfokální vzdálenost je místo kam zaostřit, aby na snímku byl maximální rozsah vzdáleností ostrý.

Hyperfokální vzdálenost je možné snadno vypočítat z matematického vztahu:

H = f2 / (F * c)

kde:

 

H

=

Hyperfokální vzdálenost v mm. Na tu je třeba zaostřit (podle stupnice na objektivu) a bude ostré vše od poloviny H do nekonečna.

 

f

=

Ohnisková vzdálenost použitého objektivu v mm

 

F

=

Clonové číslo

 

c

=

Rozptylový kroužek CoC v mm, pro film=0.03 mm, pro  DSLR=0.02 mm


V terénu se hyperfokální vzdálenost málokdy počítá, spíše se zjišťuje z tabulky:

Ohnisko

Clonové číslo

2.8

4

5.6

8

11

16

22

12 mm

2.57

1.80

1.29

0.90

0.65

0.45

0.33

15 mm

4.02

2.81

2.01

1.41

1.02

0.70

0.51

17 mm

5.16

3.61

2.58

1.81

1.31

0.90

0.66

20 mm

7.14

5.00

3.57

2.50

1.82

1.25

0.91

24 mm

10.29

7.20

5.14

3.60

2.62

1.80

1.31

28 mm

14.00

9.80

7.00

4.90

3.56

2.45

1.78

35 mm

21.88

15.31

10.94

7.66

5.57

3.83

2.78

50 mm

44.64

31.25

22.32

15.63

11.36

7.81

5.68

100 mm

178.57

125.00

89.29

62.50

45.45

31.25

22.73

150 mm

401.79

281.25

200.89

140.63

102.27

70.31

51.14

Tabulka hyperfokálních vzdáleností v metrech pro APS-C DSLR s CoC=0.02 mm. Ohniskem se rozumí nepřepočítané ohnisko.

  Tlačítko náhledu hloubky ostrosti

Po celou dobu kdy sledujete obraz v hledáčku má objektiv otevřenou clonu na maximum. Je to z mnoha důvodů - aby obraz v hledáčku byl co nejjasnější, aby měly dostatek světla zaostřovací senzory atp. Clona se uzavírá na nastavenou hodnotu až těsně před vlastní expozicí. Díky maximálně otevřené cloně však není možné v hledáčku kontrolovat hloubku ostrosti. Aby tato kontrola byla možná, tak jsou fotoaparáty vybaveny tlačítkem náhledu hloubky ostrosti. Po stisku tohoto tlačítka se clona uzavře na nastavenou hodnotu a tím poskytne v hledáčku reálnou hloubku ostrosti.


Tlačítko náhledu hloubky ostrosti zacloní objektiv na nastavenou hodnotu a tím v hledáčku ukáže reálnou hloubku ostrosti jaká bude v době pořízení snímku. Obraz v hledáčku ale logicky potemní.

  Mezikroužky, předsádky a telekonvertory a jejich vliv na hloubku ostrosti

Mezikroužky oddalují objektiv od senzoru a tím prodlužují jeho ohnisko a současně umožňují zaostřit na velmi krátkou vzdálenost. Oba tyto vlivy mají na pokles hloubky ostrosti zdrcující vliv, a tak bude v každém případě hloubka ostrosti při použití mezikroužků extrémně malá - běžně v řádech milimetrů. Výpočty jsou poměrně složité a je možné je nalézt např. zde.

Předsádkové čočky nemění ohnisko objektivu ale umožňují jeho zaostření na velmi krátké vzdálenosti. To má opět vliv na prudký pokles hloubky ostrosti a tak je hloubka ostrosti opět běžně v řádu milimetrů.

Telekonvertory prodlužují ohnisko objektivu (např. při použití telekonvertoru 2x s objektivem 300 mm bude ohnisko 600 mm). To má opět výrazný vliv na pokles hloubky ostrosti, a tak bez ohledu na fakt, že se obvykle fotografuje ve větší vzdálenosti, je hloubka ostrosti opět extrémně malá - typicky centimetry.

  Praktické tabulky ke stažení

V praxi málokdy záleží na hloubce ostrosti s přesností na centimetry. Spíše je užitečné znát či odhadovat záchytné body a uvědomit si vzájemné vztahy a souvislosti. Proto je praktické mít s sebou ve fotobrašně vytištěné tabulky hloubky ostrosti a hyperfokálních vzdáleností pro váš fotoaparát. Připravil jsme je ke stažení ve formátu PDF jak pro full-frame DSLR (CoC=0.03 mm), tak pro běžné APS-C DSLR (CoC=0.02 mm), tak i pro kompaktní fotoaparáty (CoC=0.005 mm).

U kompaktních fotoaparátů je situace nejsložitější - variabilita různých velikostí senzorů a různých konstrukcí objektivů je přirozeně největší. Proto tabulky s CoC=0.005 mm a s ohnisky od 6 mm do 70 mm ( 36-420 mm po přepočtu) jsou jen orientační a míří kamsi doprostřed kompaktního pole.

Tabulka hloubky ostrosti (PDF, 160 kB)
Tabulka hyperfokálních vzdáleností (PDF, 150 kB)

Zpět nahoru

Text a obrázky - copyright © 2013 ing. Roman Pihan.

Nemohou být použity či přetištěny bez svolení autora vyjma pro privátní a nekomerční použití.

 

 Mnohem více informací o DSLR, optice, expozici, ostření atd. najdete v knize Mistrovství práce s DSLR.