|
Jistě mi dáte za pravdu, že aby nějaká fotka byla
opravdu dobrá, musí mít správný obsah (námět, kompozici, osvětlení, ...)
a musí být zvládnuta i technicky (expozice, zaostření ...). Jistě mi
také dáte za pravdu, že správné zaostření na hlavní objekt fotky je
společně se zvládnutím hloubky ostrosti jedním z klíčových faktorů
technického úspěchu. A zřejmě mi také dáte za pravdu (už naposledy), že
snad mimo statických předmětů (krajina, studiové foto) je správné
zaostření opravdu problém.
Proto i zaostřovací systémy (Auto focus systems, AF
systems) prošly bouřlivým vývojem až k dnešním sofistikovaným systémům,
které i v náročných podmínkách (sport, reportáž ...) účinně pomáhají
správně ostřit. Pomohou však vždy? Jako obvykle - ne. Pokud tedy váš
fotoaparát občas udělá nezaostřenou fotku tak můžete:
-
Jít si stěžovat do obchodu, kde jste si foťák koupili a
nebo
-
Trochu se vzdělat a pochopit, že správné zaostření
nikdy nebude jen záležitost foťáku, ale vždy taky fotografa, jeho
znalostí a okolností.
Přirozeně i když o
auto focusu budete vědět vše, nelze vyloučit poruchu či špatné seřízení
vašeho fotoaparátu. Zde se dozvíte, jak to případně ověřit.
Aktivní auto focus
Aktivní auto focus má svůj název odvozen z faktu, že
foťák aktivně vysílá nějaký signál (dnes většinou infračervený, v
minulosti i ultrazvukový) z cílem zjistit vzdálenost objektu. Již v roce
1986 použil Polaroid ultrazvukové měření vzdálenosti na svých foťácích
(podobné radaru nebo sonaru na ponorkách). Princip je v tom, že se vyšle
impuls ultrazvukového signálu a potom se poslouchá odezva (echo).
Ultrazvukový impuls se totiž od objektu odrazí a vrátí se ve formě echa
zpět k foťáku. Z času které echo potřebuje na návrat a ze známé
rychlosti šíření ultrazvukového signálu se dá "snadno" spočítat
vzdálenost. Na základě známé vzdálenosti dá potom mikroprocesor pokyn
zaostřovacím motorům v objektivu tak, aby objekt
v uvedené vzdálenosti
byl ostrý. Tento proces měření se opakuje při každém namáčknutí spouště
(zmačknutí do poloviny).
Dnešní foťáky používají
pro aktivní auto focus infračervený signál namísto ultrazvuku. Foťák s
aktivním auto focusem poznáte tak, že má většinou blízko hledáčku vidět
2 senzory (vysílač a přijímač) kryté většinou tmavě červeným sklem (jako
dálkové ovládání televize). Principů měření vzdálenosti je dnes již taky
více a to:
-
Měření času návratu echa (jako radar viz výše)
-
Měření množství infračerveného světla, které se
vrátí zpět odražené od objektu
-
Triangulace
Výhody aktivního
auto focusu
-
Rychlý. To ale neznamená, že foťák dokáže rychle
zaostřit! Jen to znamená, že zjištění vzdálenosti je rychlé. Celková
doba zaostření je dána nejen rychlostí zjištění vzdálenosti, ale i
rychlostí elektroniky a hlavně rychlostí a přesností motorů v
objektivu.
-
Pracuje i ve tmě (díky aktivně vysílanému signálu)
|
Nevýhody aktivního
auto focusu
-
Zmate ho focení přes sklo (například z autobusu)
nebo skrz překážky (klec, plot, křoví). Aktivní infračervený signál se
totiž odráží od překážky místo od kýženého objektu.
-
Mohou ho zmást jiné zdroje infračerveného světla
(svíčky, oheň, ...)
-
Neumožňuje (nebo jen krkolomně) vícebodové
ostření. Ostří vždy na střed.
-
Funguje pouze na vzdálenost, na kterou je foťák
schopen ještě odražený signál zachytit (signál slábne). Typicky to
bývá cca do 6 metrů.
-
Zmate ho jakákoliv dodatečná optika na objektivu
(předsádky atp.). Potom už totiž naplatí rovnice:
změřená
vzdálenost = nastavení ostření na objektivu na určité místo
-
Nefunguje když objekt je hodně černý a měřící
infračervený signál se tudíž od něj neodrazí (černé látky, tmavé
předměty atp.).
-
Naopak velmi jasné objekty nebo zdroje světla
oslepí senzor foťáku a ten potom odražený signál nevidí
-
Zakrytí senzorů na foťáku (špína, prsty,
příslušentví, oděv, ...) znemožní jeho funkci
-
Odraz se předpokládá a vysílač signálu je nastaven
na objekt ve středu obrazu. Je-li ale hlavní objekt mimo střed, signál
objekt mine a zaostří na něco jiného - na nekonečno případně vůbec.
Pokud ale pamatujete na zásadu
zlatého řezu, hlavní objekt by ve středu právě býti neměl! Proto
to vyžaduje důsledné použití metody "zaostři
a drž spoušť napůl-překomponuj obraz-exponuj" (point-recompose-shot).
Pasivní auto
focus
Pasivní auto focus má svůj název odvozen z faktu, že
foťák žádný signál nevysílá, ale "dívá" se na scénu a ostří podobně jako
oko a mozek na základě rozboru samotného obrazu. Pasivním auto focusem
jsou obvykle vybaveny zrcadlovky (SLR). Znamená to většinou jezdit
zaostřovacím mechanismem objektivu vpřed a vzad a hledat místo
optimálního zaostření. V praxi se to většinou řeší samostatným "ostřícím"
CCD senzorem, který poskytuje mikroprocesoru obraz k analýze ostrosti,
přičemž ostrost se většinou vyhodnocuje na základě kontrastu hran (maximalizace
rozdílu jasů sousedních pixelů) přítomných v obraze.
Nepravé digitální zrcadlovky (SLR-like), u kterých
není zrcátko a CCD senzor má obraz pořád k dispozici, často rovnou
používají hlavní CCD senzor i k ostření. Pokud Vám nejsou jasné pojmy
jako SLR nebo DSLR a nevíte, jak to vevnitř chodí - koukněte na článek
Podle čeho vybrat fotoaparát.
Levnější pasivní auto focusy jsou často
zkonstruovány tak, že ostří jen na vertikální hrany a pokud fotíte na
výšku, potom logicky na horizontální hrany. Je to dáno konstrukcí
ostřícího CCD, který často bývá jen proužek 100 nebo 200 pixelů.
Opravdové digitální zrcadlovky (DSLR) proto používají kombinaci
vertikálního, horizontálního i diagonálního ostření, jinými slovy jsou
schopny vyhodnotit optimální kontrast a tím i zaostření na hranách ve 4
směrech.
Výhody pasivního
auto focusu
-
Nemá žádné omezení vzdálenosti - funguje od
0 do nekonečna
-
Funguje i skrz okno či mříže, protože ostří
podle toho co vidí
-
Je to skutečné ostření TTL (TTL =
Through-The-Lens = "skrz objektiv"). Funguje i když nasadíte předsádky,
mezikroužky atp. Prostě to vidí (má-li dost světla).
|
|
|
Ukázka makrofotografie, kde je ostření velký problém. U obou
těchto fotografií bylo ostřeno ručně - auto focus nemá skoro
šanci.

Canon EOS 10D, 1/320sec, f/9, ISO200, objektiv Canon EF 100mm
f/2.8 Macro USM

Canon EOS 10D, 1/250sec, f/7.1, ISO400, objektiv Canon EF 100mm
f/2.8 Macro USM |
|
Nevýhody pasivního
auto focusu
-
Je pomalejší než aktivní auto focus (k
ostření musí více hýbat ostřícími motory objektivu)
-
Často špatně vyhodnotí směr hledání
ostrosti na objektivu. Máte-li např. z minulého snímku zaostřeno na 3m
a nyní je potřeba zaostřit na 2.8m, mikroprocesor to neví a hledá
ostrost až do nekonečna. Tam se otočí a jede zpět, aby opět minul 3m a
našel 2.8m. To zvláště u delších objektivů (nad cca 80 mm) trvá
pekelně dlouho (vteřiny).
-
Ke své práci potřebuje dost světla. Ve tmě
nebo šeru "nevidí" a není schopen ostřit přičemž stačí, aby objekt na
který se ostří byl ve tmě
-
Nefunguje tam, kde objekt memá žádné hrany
či kontrastní detaily, na kterých by se mohl chytit. Typicky nedokáže
zaostřit na oblohu nebo bílou zeď.
-
Reaguje pouze na kontrast hran v určitých
směrech (levnější varianty dokonce pouze na vertikální)
-
Tím, že "zkusmo" hledá optimální zaostření,
přejíždí zaostřovacím mechanismem objektivu vpřed a vzad, což vybíjí
baterie
|
|
|
Je auto focus všespasitelný?
V žádném případě není a ani nemůže být! Z výčtu
nevýhod obou systémů vám to musí být jasné. Aktivní auto focus má se
svojí přesností a dosahem šanci pouze u levnějších kompaktů, které
nemají moc světelné objektivy a moc dlouhá ohniska. Tam je totiž velká
hloubka ostrosti a na
nepřesném zaostření zas až tolik nezáleží. Navíc u vzdáleností nad
několik metrů je u nich díky hloubce ostrosti ostré
již vše. Ostřit aktivním auto focusem u makra nebo u teleobjektivů je
obtížné, ba téměř nemožné. Dražší pasivní auto focus je tedy "lepší", má
ale zásadní nevýhodu - neostří ve tmě a šeru. Tím v podstatě znemožňuje
focení s bleskem. A proto pasivní auto focus má vždy ještě dodatečný
ostřící systém, který ostří ve tmě. Může to být pomocné osvícení scény
bleskem pro zaostření, normální aktivní infračervený auto focus nebo
třeba ostření na laserový vzorec (Sony).
Dalším problémem je pohyb. Foťák se většinou
pohybuje (není-li na stativu) a i ostřený objekt se pohybuje (lidé,
auta, zvířata, ...). Protože proces ostření nějakou tu desetinu vteřiny
trvá, tak se vlastně hledají 2 předměty, které se vůči sobě pohybují a
to i v okamžiku hledání. Dost složitá úloha na to se na ní slepě
spolehnout...
Z toho vyplývá, že rozhodnutí je-li dobře zaostřeno
nebo ne je na vás! Ostřící systém vám jen pomáhá, protože jen vaše oko
má nejrychlejší a nejlepší auto focus! Udělejme malý experiment:
Zvedněte nataženou ruku s rozevřenými prsty před obličej tak, aby v
pozadí jste měli otevřenou krajinu. Nyní se podívejte na prsty, nyní do
dálky na krajinu a nyní opět na prsty. Vaše oko rychle a bezchybně
přeostří. Jak má ale váš fotoaparát vědět, jak to chcete vyfotit? Vy mu to
musíte říct!
Nejčastnější chyby
ostření
V praxi proto často
dochází k chybnému zaostření vlivem mnoha příčin:
-
Mylné zaostření na pozadí
Objekt (třeba tvář nebo postava) umístěný mimo střed je auto focusem
ignorován a je zaostřeno na střed snímku = pozadí. Paradoxem je, že z
hlediska kompozice obrazu by hlavní objekt ve středu snímku právě
býti neměl!
-
Rozhýbání snímku při zmáčknutí spouště (Vaše
pohyby s foťákem)
Tady platí zásada, že se z ruky udrží cca převrácená hodnota ohniskové
vzdálenosti (u 200mm objektivu je to 1/200 vteřiny atp). Na DSLR je
ale ještě nutné ohniskovou vzdálenost násobit crop faktorem (cca
1,5x). Když se člověk
soustředí a dává si pozor, udrží ale mnohem delší čas. Řešením je
samozřejmě stativ nebo stabilizátor obrazu.
-
Správné zaostření ale kousek vedle
Důvody mohou být nejrůznější - jeden ukazuje rámeček vlevo. Dalším
důvodem může být, že ostřící body v hledáčku fotoaparátu mají odlišný
tvar od fyzických ostřících senzorů, takže může dojít ke zmatení.
-
Správné zaostření na objekt, ale objekt se od
poslední doby zaostření přiblížil nebo vzdálil
Tady může pomoci
prediktivní auto focus, kterým je většina DSLR vybavena. Zjednodušeně
řečeno se jedná o průběžné doostřování na pohyblivý objekt.
-
Správné zaostření, ale objekt se pohybuje a tím
vzniká jeho pohybová neostrost
Jak krátký musí být expoziční čas, aby zastavil pohyb? Teorie říká:
vzdálenost [m] * směr
---------------------------------
4 *
f35 * rychlost_pohybu [km/h]
kde f35 je aktuální ohnisko objektivu přepočtené na 35mm
a směrem se rozumí
1 pro pohyb křížem přes záběr
2 pro pohyb 45° k přímce foťák/objekt
4 pro pohyb od nebo k foťáku
|
Jak funguje AF na zrcadlovkách (SLR)
Pasivní auto focus u zrcadlovek funguje na základě
následujícího
principu:

Když zarámujete obraz v hledáčku, světlo prochází
objektivem po zelené dráze A a zobrazuje se na matnici hledáčku. Protože
sklopené zrcátko je polopropustné, část světla pokračuje skrz něj po
modré dráze C, odráží se dolů od AF zrcátka a dopadá na AF senzory. Díky
tomu AF senzory "vidí" to co vy v hledáčku a mohou po namáčknutí spouště
vyhodnocovat kontrast (zaostření) obrazu a podle něj hýbat zaostřovacími
motory v objektivu.
Když domáčknete spoušť, obě zrcátka se sklopí nahoru
a světlo prochází objektivem po červené dráze C a exponuje CMOS nebo CCD
čip. Všechny 3 vzdálenosti A, B i C musí být přesně stejné jako pevně
definovaná vzdálenost D, na kterou se konstruují objektivy. Jen tak bude
ostření pomocí AF senzorů (C) odpovídat ručnímu ostření na matnici v
hledáčku (A) a i výsledný snímek bude ostrý (B). Např. nesoulad drah C a
B by způsoboval trvalé a systematicky špatné automatické ostření každého
snímku s jakýmkoliv objektivem.
Jak funguje AF na
DSLR Canon
Auto focus na DSLR Canon pracují podle mě velmi
dobře. Je to kombinace flexibility, rychlosti a přesnosti. Podobně jako
na EOS 1V, 3 a Elan 7, používají DSLR Canon pro auto focus CMOS čip.
Např. na EOS 10D je 7
auto focus senzorů uspořádáno do kříže podle obrázku:

Střední AF senzor je křížový a je citlivý na svislé,
vodorovné i vertikální hrany. Horní a dolní senzor je citlivý na svislé
a diagonální hrany, boční senzory jsou citlivé na vodorovné a diagonální
hrany. Povšimněte si, že skutečný tvar senzorů je odlišný od rámečků,
které se zobrazují v hledáčku. Skutečná plocha senzorů je skoro
dvojnásobná! To může vést ke zmatení, protože AF senzor zaostří klidně i
na předmět, který je dle Vás již mimo označený zaostřovací bod!
Ostření ve tmě
Pasivní auto focus na DSLR Canon selhává jako všechny pasivní auto
focusy při slabém osvětlení. V technických parametrech se dočtete, že
rozsah správné funkce auto focusu je 0.5 - 18 EV (při 20°C a ISO 100).
Pro srovnání: 18 EV odpovídá expozici 1/1000 sec při cloně f/16, kdežto
0.5 EV odpovídá expozici cca 5 sec při cloně f/2.8 (co to je EV
najdete zde).
Jas 18 EV překročíte málokdy (ostřit do slunce
opravdu není dobrý nápad). Pokud ale přeci, nasaďte neutrální filtr nebo
zaostřete na něco jiného méně jasného v podobné vzdálenosti.
Naopak méně světla než 0.5 EV bývá často. Situaci
zhoršuje i fakt, že čím méně světelný máte nasazen objektiv, tím více
světla vně foťáku je pro ostření potřeba. Když tedy nelze ostřit
pasivně, pokusí se DSLR vyřešit to následovně:
-
V základních režimech
,
,
a
vyklopí vestavěný blesk a krátce si bleskne (předblesk) ve snaze
osvítit scénu bleskem a tím umožnit pasivnímu auto focusu fungovat.
Většinou se mu to i podaří, nicméně síla světla vestavěného blesku je
omezená a proto tento způsob ostření funguje do cca 10m. Vyklopení
vestavěného blesku a pomocný ostřící předblesk lze zakázat v
uživatelské funkci (u 10D je to C.Fn-05).
-
V základních režimech
,
a
máte smůlu, prostě se automaticky ve tmě ostřit nedá. Dokonce i ruční
vyklopení blesku je zakázáno, takže to řešení opravdu nemá.
-
Ve všech kreativních režimech
,
,
,
a
se
sice automaticky blesk nevyklopí, ale pokud ho ručně vyklopíte
tlačítkem
,
začne fungovat opět ostření pomocí blesku jako ad 1).
-
Máte-li nasazen libovolný externí blesk vhodný pro
DSLR Canon (seznam takových blesků
najdete
zde), ostření ve tmě funguje s přisvícením pomocí infračerveného
paprsku (AF assist beam) na blesku (pomocná lampička). Ostří stále a
pasivně fotoaparát, blesk mu jen "posvítí". Funguje to skvěle (ověřeno
praxí s Canon Speedlite 550 EX), dosah infra paprsku samozřejmě opět
není nekonečný a bývá kolem 10m. Vysílání pomocného AF paprsku bleskem
lze zakázat v uživateské funkci (u 10D je to C.Fn-05), ve stejné funkci lze naopak
nastavit, že i externí blesky budou používat pro ostření ve tmě
předblesk. Blesk Canon Speedlite 220EX umí přisvítit pouze okolí středního
zaostřovacího bodu, 420EX umí přisvítit okolí všech 7 zaostřovacách
bodů a 550EX, 580EX a ST-E2 umí dokonce 45 zaostřovacích bodů. To ale na EOS
10D/300D/20D/350D nevyužijete. 45 zaostřovacích bodů má až EOS 1D a
EOS 1Ds.
|
Prediktivní auto focus
(AI Servo)
Co dělat v případě, že se objekt který chceme fotografovat rychle
pohybuje? Než ho stačíme zaostřit a vyfotit, už je jinde! V takovém
případě pomůže prediktivní auto focus. DSLR Canon i Nikon mají
totiž 3 režimy ostření (popsán systém EOS 10D):
-
One shot (jednosnímkový) - při namáčnutí spouště
do poloviny se zaostří, červeně blikne zaostřený AF bod a dále už nic.
-
AI Focus (inteligentní) - při namáčnutí spouště do
poloviny se zaostří a červeně blikne zaostřený AF bod. Pokud se ale
objekt začne pohybovat, foťák automaticky přepne do režimu sledování
(AI Servo) a průběžně ve zvoleném AF bodu doostřuje (sleduje) objekt.
-
AI Servo (sledování objektu) - během celé doby
namáčknutí spouště do poloviny foťák "sleduje" objekt a snaží se (bez
ohledu na pohyb) stále udržovat ostrý zvolený AF bod. Jinými slovy -
pokud objekt mění vzdálenost od foťáku, automaticky ho stále
doostřuje. Dle technických specifikací je AI Servo schopno průběžně
ostřit objekt pohybující se rychlostí až 50 km/h ve vzdálenosti 8m.
S průběžným doostřováním (AI Servo) mám
průměrné zkušenosti. Funguje to - největší problém je ale udržet AF bod
na stále stejném místě u pohybujícího se objektu. Jako příklad nechť
slouží obrázek vpravo (psi běželi skutečně velmi rychle)!
USM
a microUSM
USM neboli ultrazvukový motor (ultrasonic motor) používá Canon pro pohon
ostřících mechanismů objektivů střední a vyšší třídy. Vyznačuje se
vysokou rychlostí, nízkým hlukem při pohybu a rychlým zastavením. K
pohonu se využívá ultrazvukových vibrací statoru (frekvence kolem 30.000
Hz, amplituda kolem 0.001mm), které přinutí rotor se otáčet. Nyní je
technologie natolik zdokonalená, že pracuje v rozmezí -30 až +60°C
(zpracováno podle materiálů Canon).
|
|
|

Aby byla dodržena třetinová
kompozice obrazu (hlavy psů přibližně v horní třetině fotky), byl
zvolen jeden z horních zaostřovacích bodů. Aby bylo možné plynule
ostřit, byl zvolen režim AI Servo. Potom stačilo už jen zakleknout,
snažit se zvolený zaostřovací bod stále držet na očích prvního psa
a ve vhodné chvíli exponovat (a nenechat se povalit psy, kteří
prohučeli kolem mne jako tornádo). I když jsem AF bod na očích
přesně neudržel, díky hloubce ostrosti fotka naštěstí vyšla a
následně získala 1.místo v soutěži firmy Canon a časopisu "Psí
svět" na téma "Ve dvou se to lépe táhne".
Canon EOS 10D, 1/1500sec, f/4.5,
ISO200, objektiv Canon EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM, ohnisko 105
mm. K mé úplné spokojenosti by to ještě chtělo nasadit blesk
(neměl jsem ho s sebou) a lehce přiblesknout tváře psů. Také škoda
dotyku uší psů se vzdálenějším břehem jezera. |
|
|
 |
"Pravé" USM neboli USM ring či ring-type USM
je řešení, kdy je "motor" kolem celého objektivu. Vyznačuje se
absolutní absencí jakýchkoliv převodů a možností ostřit ručně a
neprat se přitom se zaostřovacím motorem. Zaostřovací pohyby USM
motoru se prostě sčítají s Vašimi. Je to v současnosti asi
nejdokonalejší způsob ostření (obrázek převzat z
webu Canonu). |
|
 |
Naproti tomu microUSM je zjednodušený (ale
pomalejší a proto levnější) způsob použití USM. Klasiký DC motorek
je pouze nahrazen USM motorkem, přičemž pohyb je převodován stejně
jako u objektivů s normálním DC motorkem. Oproti klasickému DC
motorku vychází ale microUSM menší a lehčí (obrázek převzat z
webu Canonu). |
Praktické testy
Jak si ověřit, že Váš foťák ostří správně? Naštěstí
je to poměrně jednoduché. Stačí si
stáhnout zde (380KB) nebo udělat testovací list, vytisknout ho a
uspořádat test podle obrázku. Nemáte-li tiskárnu, stačí testovací list
nakreslit i tužkou. Moc na něm totiž nezáleží. Důležité je, aby foťák
byl v úhlu cca 45° k testovacímu listu. Důvod je myslím zřejmý.


A výsledek? Nabízím Vám ho pro srovnání u několika
objektivů delších ohnisek. U kratších ohnisek
(pod cca 100mm) to nemá moc smysl dělat, protože výsledný obrázek je
velmi malý a hloubka
ostrosti velká. Všechny testovací fotky jsou s plně otevřenou
clonou!
|
Objektiv |
Celý obrázek
(klikněte pro větší obrázek) |
Výřez
(klikněte pro větší obrázek) |
|
Canon EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM
ohnisko 105mm, clona f/4.5, vzdálenost cca 50cm |
 |
|
|
Sigma AF 70-300mm f/4-5.6 APO Macro Super II
ohnisko 300mm, clona f/5.6, režim macro 1:2, vzdálenost cca 1m |
 |
|
|
Sigma AF 70-300mm f/4-5.6 APO Macro Super II
ohnisko 300mm, clona f/5.6, vzdálenost cca 2,2m |
 |
 |
|
Sigma AF 105mm f/2.8 EX Macro
ohnisko 105mm, clona f/2.8, vzdálenost cca 35cm |
 |
 |
|
Sigma AF 180mm f/3.5 EX APO Macro IF HSM
ohnisko 180mm, clona f/3.5, vzdálenost cca 50cm |
 |
 |
Závěr
Tento článek velký závěr asi nepotřebuje.
Předpokládám, že z něj jaksi samo vyplynulo, že auto focus je citlivé a
nesmírně přesné zařízení jehož rozštelování je snadné a kde záleží na
desetinách milimetru. Také z něj jak doufám vyplynulo, že správné
zaostření snímku je nadmíru složitý problém, a že samotný auto focus
nemá ve složitějších případech (pohyb, špatné světlo atp.) téměř šanci.
Proto se k němu stavte jako k poradci - on doporučuje a pomáhá, vy
rozhodujete a jste za výsledek taky ale zodpovědní.
Z jednoduchého zde provedeného testu vyplývá, že tělo
testovaného Canonu EOS 10D je naprosto v pořádku a ostří se všemi
testovanými objektivy super. Pokud by se objevila trvalá a systematická
odchylka u všech objektivů, znamená to rozštelování auto focus systému
těla foťáku - tzn. nerovnost délek drah A, B nebo C (viz
výše). I když jakýsi
člověk na webu zde našel odvahu si to nastavit sám, důsledně to
nedoporučuji a naopak doporučuji autorizovaný servis.
Život je ale složitější a i když jsem to považoval z
počátku za nepravděpodobné a v tomto duchu jsem taky odpovídal na maily,
tak jsem se u kolegy v práci (vlastní též Canon EOS 10D) setkal s
problémem back focusu ale pouze u jednoho konkrétního objektivu
nejmenované firmy s názvem od "C". Vykazuje-li front či back focus pouze
1 objektiv a ostatní jsou v pořádku, typoval bych to na chybu objektivu,
nikoliv těla foťáku. Dráhy A, B a C budou asi OK, ale co zřejmě nebude
OK je ostřící motor či mechanismus uvedeného objektivu (vakl, přílišná
tuhost, špína, ...). Přesnější diagnózu by asi dali jen inženýři Canonu
nebo servis. V takovém případě je nutné reklamovat objektiv i když
nikomu vysvětlování problému v servisu nepřeji. Proto vždy při nákupu
objektivu udělejte rychlý test na něčem hodně šikmém (stačí na pultě
položený návod) - tak jak to udělal i můj kolega a back focus i jen na
displeji foťáku ihned objevil.
A poslední - i když uděláte neostrou fotku,
nepodezírejte hned auto focus. 1000:1, že chyba byla ve Vás a ne v
technice. Proto si pro Vaše objektivy udělejte
výše uvedený jednoduchý test a potom již
budete mít jistotu, že "chyba je ve fotografovi". Držím palce...
Další zdroje
|