|


RGB
krychle, RGB model
RGB je aditivní (sčítací) zobrazení barev, kdy se světlo
přidává až do bílé. Princip je v tom, že zhasnutý monitor je
černý a postupným přidáváním (přičítáním) 3 barev svítících na 1
bod je možné dosáhnout až barvy bílé, kdy R, G i B=255. R+B
vytváří purpurovou (Magenta), G+B vytváří azurovou (Cyan) a R+G
žlutou (Yellow).


CMYK krychle, CMYK model
CMYK je subtractivní (odčítací) zobrazení barev, kdy se
světlo ubírá až do černé. Princip je v tom, že papír je bílý a
postupným přidáváním (mícháním) barev, které světlo pohlcují (odčítáním
světla), je možné dosáhnout až barvy černé, kdy C, M i Y=255. V
praxi je míchání černé z CMY inkoustů u inkoustových tiskáren
nehospodárné, takže se používá ještě černý inkoust (blacK),
který pomáhá ztmavovat barvy. M+Y vytváří červenou (Red), M+C
vytváří modrou (Blue) a C+Y zelenou (Green). |
|
|
Co to je RGB
Začneme ale popořádku trochou teorie o tom, jak
fotoaparát ukládá barvy. Pokud máte třeba 6 megapixelový foťák, tak pro
každý bod obrazu (pixel) je jeho barva zaznamenána jako tři čísla: R
(red-červená), G (green-zelená) a B (blue-modrá). Každá barva (žlutá,
hnědá, fialová, růžová, bílá ...) je vyjádřena nějakou kombinací čísel
R, G a B, kde každé číslo může dosahovat 256 hodnot (0 až 255). Proto
foťák umí zaznamenat celkem 16 777 216 barev (pro tento článek
ignorujeme 12 bitové RAW zaznamenávání).
Počet barev =
2563 = 256 * 256 * 256 = 16 777 216
Tři barvy (každá od 0 do 255) si můžeme představit
jako běžnou krychli - říkejme jí třeba "RGB krychle". Je-li R=0, G=0 a
B=0, je to černá; je-li R=255, G=255 a B=255, je to bílá; je-li např.
R=255, G=0 i B=0 je to nejčervenější, jakou foťák umí zaznamenat atd.
Mají-li R,G i B jakékoliv stejné hodnoty, např. R=127, G=127 i G=127, je
to šedá - v tomto případě dokonce tzv.
střední
šedá, která odráží 18% světla a na kterou fotoaparáty měří expozici
- podrobněji o měření expozice viz článek
Porozumění správné
expozici.
Jas (Brightness)
Z barevného RGB obrazu je snadno možné udělat
černobílou fotku. Jde jen o to převést všechny barvy na stupně šedé.
Nabízí se jednoduchá metoda:
Absolutní
jas (neboli nová hodnota R, G i B) = ( R + B + G ) / 3 = 1/3 R +
1/3 G + 1/3 B
Bohužel (nebo bohudík), lidské oko není stejně
citlivé na všechny barvy. Na modrou je mnohem méně citlivé než např. na
zelenou nebo žlutou. Souvisí to s barvou světla z našeho slunce. Proto
absolutní jas nemá příliš smysl (oko to prostě vidí jinak) a skutečný
jas je definován jako:
Jas = 0.3
R + 0.59 G + 0.11 B
V praxi se používají i varianty tohoto vzorce s
mírně jinými čísly, ale pro naší praxi je to zanedbatelné. Provedeme-li
výpočet pro každý pixel (bod) obrazu, máme již jen 1 hodnotu (0 až 255)
a sice jas. Pokud tuto hodnotu vložíme do R, G i B, máme černobílou
fotku.
Příklad:
RGB barva (100, 150,
200) má jas
(100 x 0.3) + (150 x 0.59) +
(200 x 0.11) = 140,
zatímco
RGB barva (100, 200,
150) má jas
(100 x 0.3) + (200 x 0.59) +
(150 x 0.11) = 164.
Zelená prostě do jasu přidává víc než modrá.
|
|
Barva |
R |
G |
B |
Jas |
|
Příspěvek z R |
Příspěvek z G |
Příspěvek z B |
Celkem |
|
Černá |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Červená |
255 |
0 |
0 |
255*0.3 |
0 |
0 |
76 |
|
Zelená |
0 |
255 |
0 |
0 |
255*0.59 |
0 |
150 |
|
Modrá |
0 |
0 |
255 |
0 |
0 |
255*0.11 |
28 |
|
Červená+Zelená |
255 |
255 |
0 |
255*0.3 |
255*0.59 |
0 |
227 |
|
Červená+Modrá |
255 |
0 |
255 |
255*0.3 |
0 |
255*0.11 |
104 |
|
Zelená+Modrá |
0 |
255 |
255 |
0 |
255*0.59 |
255*0.11 |
178 |
|
Střední šedá |
127 |
127 |
127 |
127*0.3 |
127*0.59 |
127*0.11 |
127 |
| Bílá |
255 |
255 |
255 |
255*0.3 |
255*0.59 |
255*0.11 |
255 |
|
|
Relativní srovnání jasu
pro lidské oko
Všimněte si, jak špatně je čitelné bílé slovo "Zelená" na
zeleném podkladě. Důvod je ten, že zelená se nám jeví světlejší a
tím splývá s bílou. Z fyzikálního hlediska by bílé slovo "Modrá" na
modrém podkladě mělo být stejně čitelné jako bílé slovo "Zelená" na
zeleném podkladě. Oba podklady mají stejný absolutní jas, ale jiný
relativní jas podle oka. |

Histogram Histogram je graf, který pro každý jas od
černé vlevo (R, G i B=0) do bílé vpravo (R, G i B=255) říká, jaká plocha
fotky (kolik pixelů) ho má. Neboli říká, jaké je rozložení jasů v obraze.
RGB histogram
Histogram jasu patří bezesporu mezi nejpoužívanější.
V principu ale není problém udělat histogram každé složky R, G i B
samostatně. Histogram složky R potom ukazuje rozložení červené v obraze
(od černé až po nejčervenější jakou lze zobrazit), histogram složky G
ukazuje rozložení zelené v obraze atp.
|
|
|
Reálná fotka a její
histogramy
Jasový histogram vznikne vynásobením patřičnými koeficienty (viz
výše). Všimněte si, že i když jas modré složky je nejvyšší (evidentně
je to jas velké plochy oblohy), tak díky koeficientu 0.11 u modré
složky je jeho příspěvek do celkového jasu poměrně malý. Celkový jas
nejvíce ovlivňuje zelená složka, které se také tvarem celkový jas
nejvíce podobá. |
Použití
histogramu při focení
Podíváte-li se po expozici fotky na její histogram,
můžete okamžitě vidět, jak byla exponována, jaký je rozsah jasů scény a
jak ho zvládá dynamický rozsah čipu.
 |
Ideální expozice
Pokud získáte histogram jako na obrázku vlevo, můžete si výskat.
Expozice využívá celý dynamický rozsah čipu, (celý rozsah jasů, které je čip schopen
zpracovat) a rozsah jasů scény mu perfektně padne. Je to ideální
situace, která v reálu nastane málokdy. Takto exponovaná scéna
využívá nadoraz všech 256 jasů čipu a vše je super.
Písmeno "č" označuje nejčernější bod scény a
písmeno "b" bod nejbělejší. |
 |
Přeexpozice
Přeexpozice je signalizována tímto histogramem s tím, že u mnoha
fotoaparátů blikají přepálená místa. Tato místa absolutní bílé bez
jakékoliv kresby, kde RGB=255 jsou na grafu označena červeně. Zvyšte
clonové
číslo, zkraťte
expoziční čas nebo snižte
ISO citlivost
tak, aby histogram byl pokud možno celý zaplněný ale aby už nic
neblikalo (nebylo přeexponováno). |
 |
Podexpozice
Podexpozice je signalizována tímto histogramem. Snižte clonové
číslo, prodlužte
expoziční čas nebo zvyšte ISO citlivost
tak, aby se histogram posunul vpravo a byl pokud možno celý zaplněný
ale aby ještě nic neblikalo (nebylo přeexponováno). Kresba scény ve
stínech označených červeně (například tmavé kmeny stromů) by na snímku
nebyla a místo ní by tam byla ošklivá jednolitá černá (RGB=0). |
 |
Nízký kontrast
Tento histogram nám signalizuje, že scéna má nízký
dynamický rozsah (nízký kontrast), který nevyplní celý histogram
(dynamický
rozsah čipu je větší než rozsah scény a tudíž nevyužit). V tomto
případě je lepší exponovat "na pravou stranu histogramu". Díky tomu
bude mnohem menší šum v obraze.Snižte
clonové
číslo, prodlužte
expoziční čas nebo zvyšte ISO citlivost
tak, aby se histogram posunul vpravo a byl pokud možno celý zaplněný
ale aby ještě nic neblikalo (nebylo přeexponováno). |
 |
Vysoký kontrast
Největší a bohužel i častý problém. Má-li scéna vyšší dynamický
rozsah než čip, vyplní celý histogram a ještě by ráda pokračovala na
obě strany, což naznačuje uříznutými konci. V takovém případě
postupujte dle článku Dynamický rozsah
(kontrast)
scény. |
RGB zrada
Je
třeba důrazně upozornit na jednu zradu histogramů na většině digitálních
fotoaparátů. Jasový histogram (který ukazují po vyfocení fotoaparáty)
skvěle varuje před přeexponováním bílých míst. Přeexponovaná bílá místa
většinou blikají a tím na sebe výrazně upozorňují. Nechrání však před
přeexponováním jednotlivých kanálů R, G nebo B! I přesto, že jeden kanál
(např. R) je přeexponovaný a ztratil již zcela kresbu, může se jasový
histogram jevit normálně. Důvod je ten, že např. R kanál má do celkového
jasu váhu pouze 0.30 a jeho krajní hodnota 255 se ještě nemusí projevit
v krajní hodnotě 255 celkového jasu. Tento problém proto většinou
nastává, když sytost nějaké barvy výrazně převyšuje ostatní (typicky
detaily květin), méně často nastává v
RAW režimu,
ale vždy je velmi zákeřný a v terénu v podstatě neodhalitelný.
 |

Jasový histogram |

Histogram složby R (červená) |
|
Fotografie pořízená za jasného slunečního počasí. |
Jasový histogram je zcela v pořádku, dokonce naznačuje mírnou
podexpozici. |
Červený kanál je ale přeexponován (!) v důsledku čehož je kresba
sytě červeného listu silně zhoršena. Jediným řešením by bylo
snížit expozici expoziční korekcí (např. -1
EV), ale
to v terénu nelze poznat. Ostatní kanály G i B jsou v pořádku. |
Použití
histogramu při následných úpravách fotek v PC
Takže fotku už máte vyfocenou a teď jí dolaďujete
doma, např. programem Adobe Photoshop, ACDSee, Zoner, PaintShopPro nebo
dalšími. Většina používá podobné nástroje i s podobnými jmény. Jak to
souvisí s histogramem?
 |
Úprava kontrastu (Kontrast
automaticky, Auto Contrast) Funkce "Kontrast
automaticky" funguje následovně:
-
najde se vlevo
nejtmavší kanál (v našem příkladě zelený-G) a natáhne se jako by
byl z gumy tak, aby se právě dotýkal levé hrany histogramu
-
společně s G se
natáhnou i kanály R a B o stejnou hodnotu jako G, tudíž se nebudou
dotýkal levé hrany histogramu
-
totéž se provede vpravo
s nejsvětlejším kanálem (v našem příkladě modrý-B) a opět o
stejnou hodnotu jako B se natáhnou i kanály R a G
"Kontrast automaticky" zařídí, že je bezezbytku využito celé pole
histogramu (celý dynamický rozsah RGB krychle),
žádný kanál nebude přeexponován a protože se všechny kanály natahují
vždy o stejnou hodnotu, tak se nijak nezmění barvy! Známka správné
expozice fotky je, že "Kontrast automaticky" nemá co dělat. Rád této
funkce používám, protože její účinek je jemný, nemění barvy a pokud
nízký kontrast není záměrem, příjemně zlepšuje obraz zvláště pokud
se chystáte fotku tisknout. Pokud prohlížíte více fotek na monitoru
a všechny upravíte funkcí "Kontrast automaticky", působí jasově
vyrovnaným a stejnoměrným dojmem. |
 |
Úprava úrovní (Levels,
Auto Levels, Úrovně, Úrovně automaticky) "Úrovně automaticky"
fungují podobně jako "Kontrast automaticky", ale pracují s každým
kanálem samostatně, takže každý kanál natahují o jinou hodnotu.
Všechny kanály se tudíž vlevo i vpravo dotknou hrany histogramu.
Opět je bezezbytku využit celý dynamický rozsah
RGB krychle, tady dokonce i v každém
kanálu, žádný kanál nebude přeexponován ale protože se každý kanál
natahuje o jinou hodnotu, změní se barvy fotky! Protože se všechny
kanály dotknou vlevo i vpravo hrany histogramu, původně nejtmavší
bod fotky (jakékoliv barvy) se stane černý a původně nejsvětlejší
bod fotky (jakékoliv barvy) se stane bílý. Tím se vlastně provede
něco jako automatické vyvážení bílé.
Nerad tuto funkci využívám, protože často mění drasticky barevné
ladění fotky, které navíc nemáte pod kontrolou. Pro některé druhy
snímků je navíc vyslověně nevhodná.
|
|