Rychlá navigace

Objektivy

Telekonvertory (extendery)

Filtry

  Polarizační filtr

    Lineární nebo cirkulární?

  UV a ochranný filtr

  Šedý přechodový filtr

  Ostatní filtry

Mezikroužky

Předsádkové čočky

Reversní objektiv

Externí (systémový) blesk

Baterie k blesku a nabíječka

Baterie k DSLR a nabíječka

Compact Flash (CF) karty

Databanka

Čtečka karet

Stativ, ministativ, monopod

Fotobatoh, brašna, vesta

Čistění

  Čištění vnějších ploch

  Čištění čipu

Dálkové ovládání

Další vychytávky

Závěr

Komentáře čtenářů

          jaké příslušenství k dslr

Každý z nás to zažil. Pořídíte si nějakou pěknou věc (v tomto případě fotoaparát typu DSLR) a od té doby chodíte do prodejny téměř pravidelně. Tu Vám chybí baterie, tu objektiv nebo sluneční clona, tu zjistíte, že výrobce dal do balíku k foťáku jen to nejnutnější což na solidní práci nestačí atp. Často se i stává (a mě se to samozřejmě taky stalo), že něco koupíte protože to prostě CHCETE mít (naplňuje Vás klidem a jistotou, že to máte) ale po 1 roce musíte konstatovat, že jste to ani jednou nepoužili. Takže to buď prodáte nebo to leží v šuplíku dál.

Protože příslušenství k zmíněným digitálním zrcadlovkám není zrovna nejlevnější, zkušenosti a fakta v tomto článku Vám mohou ušetřit hodně peněz.

  Objektivy

Na téma objektivy je zde speciální článek Podle čeho vybrat objektiv. Při rozvaze kolik peněz věnovat do objektivů a dalšího příslušenství ale nezapomeňte, že právě objektivy jsou to co Vám určí z 90% limity. Hokej v hale při umělém osvětlení prostě jinak než teleobjektivem s vysokou světelností nevyfotíte. Naopak třeba interiéry nebo architektura vyžadují ultra širokoúhlé objektivy. Platí také zásada, že čím universálnější a levnější objektiv, tím bolestnější kompromis výrobce udělal. Při zkoumání cen také nezapomeňte na sluneční clony. Budete ji potřebovat pravděpodobně ke každému objektivu a jak už to bývá, ke skoro každému objektivu musí být jiná. Stojí kolem 400,- až 1.500,- Kč a některé objektivy jí mají v ceně (většinou Sigma, Tokina, Tamron). Takže pokud jste se už rozhodli pro objektivy a ještě Vám zbyly peníze, čtěte dál...

Jako základní objektiv používám Canon EF 24-70mm f/2.8L USM. Má skvělou světelnost, dobrou kresbu, rychlé ostření a užitečný zoom rozsah. Jako teleobjektiv používám Sigmu AF 70-200mm f/2.8 EX APO IF HSM, jeden z nejlepších objektivů od Sigmy. Vřele doporučuji! Pro širokoúhlé záběry používám Tokinu AF 19-35mm f/3.5-4.5, AF 193 nebo extrémně světelný pevný objektiv Sigma AF 20mm f/1.8 EX ASP DG DF nebo zcela novou Tokinu AF 12-24mm f/4, AT-X 124 Pro DX. Pro makro záběry používám vynikající Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM a mojí výbavu používaných objektivů zakončuje Canon EF 50mm f/1.8 II - extrémně světelný objektiv s normálním ohniskem. Z dřívějších dob ještě vlastním Canon EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM a Sigmu AF 70-300mm f/4-5.6 APO Macro Super II, které však již vůbec nepoužívám.

  Telekonvertory (extendery)

Telekonvertory (nebo též extendery) mohou být řešením pro ty z Vás, kteří rádi fotí náměty jako jsou sport či zvířata. Na takové náměty jsou potřeba silné teleobjektivy o ohniskové vzdálenosti větší než 200mm. Ty správné objektivy pro podobné snímky samozřejmě existují - např. Sigma AF 120-300mm f/2.8 EX APO IF HSM nebo Canon EF 300mm f/2.8L IS USM. Jejich ceny nejsou ale lidové a další velkou nevýhodou je jejich velká váha a velikost. Navíc i ohnisko 300mm je na některé záměry (zejména divoká příroda) prostě málo a bylo by příjemné mít ohniska kolem 500mm a více. Jak toho dosáhnout za rozumnou cenu? Jednou z možností, kterou využívají i profesionálové, jsou tzv. telekonvertory neboli extendery neboli prodlužovače ohniskové vzdálenosti.

Extender se vkládá mezi tělo fotoaparátu a objektiv a díky optice v něm obsažené prodlužuje ohnisko objektivu o hodnotu podle typu extenderu - většinou 1.4x, 2x nebo 3x. S extenderem např. 2x se z objektivu 200mm stane objektiv 400mm atp. Extendery jsou určeny zejména pro teleobjektivy a podle dokumentace výrobců pracují nejlépe s objektivy v rozsahu 100-500mm. V praxi ale pracují i s širokoúhlými objektivy, i když to nemá příliš praktický smysl a výrobci to nedoporučují (kvalita obrazu nebude valná).

Aby to nebylo tak růžové mají extendery své nevýhody:

• Za nejhorší lze považovat ztrátu světelnosti. Extender sice prodlouží ohniskovou vzdálenost, ale současně sníží množství světla dopadajícího na senzor/film neboli zhorší světelnost. Např. extender 2x sníží množství světla 4x a z původního objektivu např. 300mm f/2.8 máte 600mm f/5.6 - expozice tedy vychází o 2 EV horší. Pro ty, kterým nejsou zcela jasné vztahy mezi ohniskovou vzdáleností, clonou, jednotkami EV atp. odkazuji na článek Porozumění správné expozici.

• Zhorší kresbu - logicky další sklo na světelné cestě zhorší zejména aberaci (chromatickou vadu) a obraz ztratí něco málo na své brilantnosti. Není to ale tak hrozné.

• Pasivní ostřící systémy moderních zrcadlovek potřebují pro svojí bezchybnou práci dost světla. Nasazení extenderu množství světla sníží (dokonce s druhou mocninou prodlužovacího faktoru) a tudíž autofocus většinou přestane zcela pracovat s objektivy s horší světelností než f/2.8. I s objektivy se světelností f/2.8 se přesnost a spolehlivost ostření citelně zhorší.

• Je třeba si uvědomit, že extender neobsahuje jen sklo, ale i elektroniku, která transformuje elektrické signály z těla fotoaparátu do objektivu. Může se tedy objevit celá řada problémů s kompatibilitou podobně jako při nákupu neznačkových objektivů.

Výhody jsou zde ale také a výrazné:

• Koupě objektivu s dlouhými ohnisky není nijak levná. Mít v brašně "dlouhý objektiv" dosažený pomocí extenderu může být výrazně levnější varianta.

• Extender lze v nouzi nasadit na většinu objektivů (sledujte technické parametry konkrétního extenderu) a tím si značně rozšířit pokrytí ohniskových vzdáleností Vašimi stávajícími objektivy.

• S extenderem ve Vaší brašně přibude jen cca 200g a pár cm³. Pokrytí stejných ohniskových vzdáleností skutečnými objektivy je naopak několik kilo a dm³!

Podrobný článek včetně optických testů extenderů Kenko a Sigma najdete zde.

  Filtry

Drahý nebo levný polarizační filtr?

Polarizační účinek polarizační fólie bude u všech filtrů stejný nezávisle na ceně filtru. Filtry se tedy liší zejména kvalitou provedení, kvalitou použitých krycích skel a zejména kvalitou antireflexních vrstev. Reflexe v protisvětle jsou totiž asi největším úskalím použití filtrů.

UV a ochranný filtr

Další užitečný filtr je UV filtr, který lze vřele doporučit jako neutrální ochranu objektivu. UV efekt je zcela k ničemu - u digitálních fotoaparátů je UV filtr vestavěn přímo před senzorem. Otáčení předního členu je tady lhostejné, ale problémy s průměry zůstávají. Ceny jsou ale milosrdnější.

Šedý přechodový filtr

Kvůli nižšímu dynamickému rozsahu digitálů budete možná potřebovat šedý přechodový filtr. Šedý přechodový filtr snižuje jas světlých míst a tím snižuje kontrast scény. Přechodový filtr je nutné ručně nastavit tak, aby šedá část stínila např. oblohu zatímco čirá část nechala beze změny tmavé popředí. Je možné s ním posouvat nahoru i dolu i otáčet. Tím je možné ho přizpůsobit konkrétní scéně. Vypadá to nemožně ale z vlastní zkušenosti vím, že to funguje skvěle a na fotkách to není vůbec vidět. Takže směle do toho! Otáčení předního členu je opět ale velký problém.

Ostatní filtry

Tím bych řekl obecná potřeba filtrů končí. Další filtry jsou samozřejmě k dispozici, ale je to už případ od případu. Barevné (např. oteplující) filtry stejně jako Skylight filtry nejsou potřeba - na digitálech to zvládne vyvážení bílé. Filtry pro černobílou fotografii také nejsou potřeba - zvládne to např. Photoshop. Zajímavé články na téma filtry na digitálech uveřejňuje časopis PhotoLife. Jedná se vlastně o barevné kartičky, na které se provede vyvážení bílé a tím se docílí stejného efektu jako našroubováním barevného filtru. Samostatnou kapitolou jsou infračervené filtry.

[1] Filtry opatřené vícenásobnými antireflexními vrstvami HMC

Přehled filtrů Hoya česky, přehled filtrů B+W česky.

Podle doporučení viz výše používám UV filtry na ochranu svých objektivů (mám je trvale nasazeny na všech zoom objektivech). Jako polarizační filtry jsem si oblíbil vynikající filtry Hoya Moose HMC, které mají mírně oteplující efekt o cca 300K. Sice to není nutné (přesné vyvážení bílé by provedlo stejnou službu), ale nemusím na to myslet. Pro další již ne tak často používané filtry využívám universální a cenově dostupný systém Cokin - přechodový filtr, šedý ND filtr, infračervený filtr a můj oblíbený zlatý filtr.

  Mezikroužky

Mezikroužky slouží pro fotografování zblízka. Proto je budete potřebovat pokud chcete fotit makro. Variantou (a tou správnou) je samozřejmě speciální makroobjektiv. Výhodou mezikroužků ale je, že za cca 3.800,- Kč vyrobíte "makro objektiv" z jakéhokoliv jiného objektivu.

Mezikroužky jsou v podstatě černou trubkou (samozřejmě s tím správným bajonetem, přenosem elektrických signálů atp.), která oddálí objektiv od těla fotoaparátu. Výsledkem je, že lze zaostřit na kratší vzdálenost, většinou ale potom nelze zaostřit na nekonečno. Tím se měřítko objektivu prudce zvětšuje - fotografovaný předmět je na fotce větší.

Mezikroužky se kupují podle jejich délky v mm. Protože mezikroužky jdou spojovat, tak koupíte-li si například sadu Soligor 12 mm, 20 mm a 36 mm, jejich kombinací  můžete sestavovat mezikroužky o celkové délce od 12 mm do 68 mm (12 + 20 + 36 mm). Cena sady včetně DPH je cca 3.800,- Kč.

Velkou nevýhodou mezikroužků je, že snižují světelnost objektivu (minimální clonové číslo se zvýší až 4x). TTL měření expozice to sice zvládne, ale vycházejí mnohem delší expoziční časy a tím hrozí rozhýbání snímku. Pozor také na hloubku ostrosti! S mezikroužky je totiž v řádu jednotek mm! Příklad vlivu mezikroužků na objektiv o ohniskové vzdálenosti 50 mm (nebo zoom nastavený na 50 mm) shrnuje tabulka (platí pro film 24x36mm):

Používám sadu 3 mezikroužků 12, 20 a 36mm Soligor výhradně v kombinaci s objektivem Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM tam, kde my nestačí přirozené měřítko 1:1 objektivu.

  Předsádkové čočky

Předsádkové čočky jsou levnější variantou k mezikroužkům pro makrofotografii zblízka. Výhodou předsádek je, že nesnižují světelnost objektivu. Upevňují se do závitu pro filtr na přední přírubě objektivu (opět tedy problém s průměry). S předsádkovou čočkou se nedá zaostřit na nekonečno, ale zkrátí se minimální zaostřovací vzdálenost. Předsádka tedy funguje jako lupa. Zpravidla se parametry předsádek označují v dioptriích (např. +5 D), někdy je tato informace doplněna také o ohniskovou vzdálenost (ta označuje nejdelší možnou vzdálenost, na níž lze zaostřit). Předsádkové čočky HOYA HMC stojí pro různé průměry závitů a pro sílu +1 až +5 dioptrií od 600,- do 1.300,- Kč.

  Reversní objektiv

Pro milovníky makrofotografie připadá v úvahu ještě jedna možnost a sice použít tzv. reversní objektiv. Je to použití normálního objektivu, ale nasazeného na foťák obráceně. Protože to je ale mechanicky nemožné, je potřeba použít reversní soupravu, která nasazení „vzhůru nohama“ umožní. Princip je v tom, že v normální poloze objektiv obraz zmenšuje na snímač, zatímco v obrácené poloze objektiv obraz logicky zvětšuje! Jednoduché, ale v praxi zatížené řadou technických i ergonomických problémů - leč možné. Sadu pro reversní použití objektivů vyrábí německý Novoflex.
 

Profesionální řešení na změkčení světla blesku je softbox neboli difuzer. Nasazuje se na hlavici blesku buď na suché zipy nebo gumičky. Smysl má ale pouze na focení do vzdálenosti cca 2-3m, na delší vzdálenost je učinek změkčení již téměř zanedbatelný. Výkus dole umožňuje senzorům blesku řádnou funkci. Na obrázku softbox LumiQuest za cca 1.200,- Kč. Snadné a levné řešení je kus bílého papíru přichyceného k blesku. Část světla (červená šipka) se odrazí a funguje jako náhrada čelního blesku. Většina světla (žlutá šipka) však směřuje ke stropu, tam se odrazí a osvítí měkkým rozptýleným světlem focený objekt. POZOR! Tato technika funguje pouze tam, kde je strop, je max. 4m vysoko a je bílý! Barevný strop bude totiž osvětlovat předmět barevně! Zcela nepoužitelné je to v sálech, jako je např. pražská Lucerna. Tento obrázek ukazuje, proč je na blesku důležité nejen naklápění ale i otáčení hlavy. Umožní totiž fotit o strop na výšku. Naklápění hlavy a její otáčení stejně jako použití difuzerů je nemožné nebo velmi obtížné u interních blesků.

externí (systémový) Blesk Externí blesk je pro solidní práci absolutní nutnost! I když jsou DSLR vybaveny interním bleskem (směrné číslo cca 13, pokrytí kolem 18 mm, měření E-TTL, iTTL atp.), tak jeho nízké směrné číslo, nízká vzdálenost od objektivu, nemožnost blesk nasměrovat na strop a rozptýlit jeho světlo difuzerem atp. v podstatě znemožňuje dosažení solidních výsledků. Interní blesk snad může dobře posloužit jako fill-in blesk, případně jako blesk v absolutní nouzi. Jeho výhoda je v tom, že ho máte pořád k dispozici a dokud máte nabitou baterii na focení máte nabitou baterii i na blesk. Navíc použití tvrdých baterií fooaparátu vede ke krátkým nabíjecím (regeneračním) časům. Výrobců blesků je docela dost, například Canon CZ (Japonsko), Sigma (Japonsko), Metz (Německo), Soligor (Německo), Sunpak (Japonsko), Vivitar (Amerika), Fomei CZ (ČR). Naneštěstí (nebo naštěstí?) většina blesků se nehodí pro DSLR. Všechny digitální fotoaparáty Canon (EOS typu D30, D60, 1D, 1Ds, 10D, 300D, 20D, 350D a non-EOS typu PowerShot Pro 70IS, Pro 90IS, G1 a G2 atd.) používají pouze E-TTL případně E-TTL II měřící režim a mohou  na nich být použity pouze ty blesky, které E-TTL podporují. Např. u Canonu jsou to blesky Speedlite typu EX. Tím se seznam dost významě redukuje. Doporučuji článek Jak fotoaparáty fotí s bleskem, který detailně pojednává o tom, jak měří fotoaparáty světlo blesku, jak ho vyvažují se světlem pozadí, jaké jsou druhy blesků a co jednotlivé pojmy okolo blesků znamenají. Podrobnou přehledovou tabulku všech blesků vhodných pro DSLR Canon uspořádaných do přehledové tabulky včetně všech funkcí a cen najdete v článku Přehled blesků pro DSLR Canon. Až si vyberete blesk, budete k němu potřebovat difuzer. Můžete si koupit buď značkový a dokonalý (např. LumiQuest - cena cca 900,- až 2.000,- Kč) nebo si ho vyrobit sami s tím, že bude taky skoro dokonalý a za cca 20,- Kč. Vyrobíte ho z obyčejného bílého tvrdého papíru (např. přání k svátku nebo svatbě) a na blesk upevníte gumičkou - viz obrázek vlevo. Blesk potom nesměřuje přímo na fotografovaný objekt ale objekt je osvícen odraženým a rozpýtelným světlem o strop a částečně přímým světlem o bílý papír. Různým tvarováním papíru a směrováním blesku je možné dosáhnout opravdu perfektních výsledků. Další obrázek ukazuje, proč je u blesku důležité nejen naklápění hlavy, ale i její otáčení. Např. při focení na výšku je díky otáčení hlavy možné také bleskat o strop.   Jako externí (systémový) blesk používám Canon Speedlite 550EX a Canon Speedlite 420EX. Dva blesky vlastním proto, že společně s Canon Remote Transmitterem ST-E2 je často používám jako dálkově řízené blesky, čímž nahrazuji studiové vybavení velkých blesků tam, kam je obtížné či nepohodlné je přenášet, či kde není 230V. Jako difuzer používám LumiQuest Softbox.   baterie k blesku a nabíječka Blesky používají běžné tužkové baterie typu AA. Na klasické baterie však blesk dlouho bleskat nebude, je proto téměř nutností pořídit tužkové akumulátory. Cena akumulátorů roste s kapacitou (udává se v mAh), čím vyšší tím lepší. Nejsem odborník na baterie, ale správná nabíječka by měla nabíjet každý článek zvlášť (každý může být v principu v jiném stavu vybití), měla by během nabíjení články měřit (aby věděla jakým proudem je třeba je nabíjet podle nabíjecí charakteristiky), měla by je nabíjet šetrně (tj. dlouho a pomalu) a po nabití by je měla udržovacím proudem udržovat v plně nabitém stavu. Správné a šetrné nabíjení tak trvá cca 20 hodin. Rychlonabíječky nabíjejí články vysokým proudem čímž dojde k rychlému nabití - cca za 0.5-2 hodiny, ale není to k článkům moc šetrné. Ideální je kombinace "všeho".   Systémové blesky napájím několika sadami tužkových NiMh akumulátorů kapacity kolem 2100mAh a dobíjím je nabíječkou Energizer. Nevýhodou je doba nabíjení cca 24 hodin. Proto uvažuji o rychlonabíječce. Sice to není k akumulátorům moc šetrné, ale někdy se to může hodit.

  Baterie k DSLR a nabíječka

DSLR Canon typu 10D, 20D a 300D používají baterie typu BP-511, kdežto Canon EOS 350D používá menší baterie typu NB-2LH. Baterie vydrží docela dlouho (přes 500 snímků), takže málokdy vybijete více než jednu za den (při nepromiskuitním focení). Jedna baterie a externí nabíječka je v základní sadě. Kupte si ale minimálně jednu náhradní baterii navíc! Důvodů je dost:

• jednou fotíte, druhá se Vám nabíjí

• při intenzivním focení je 1 baterie na den přece jenom málo

• zapomenete-li první baterii zcela dobít, máte ještě druhou

• v mrazech můžete první baterii na těle ohřívat zatímco s druhou fotíte

• i baterie může mít poruchu

Držák baterií (battery grip) BG-ED3 (pro Canon EOS 10D), BG-E1 (pro Canon EOS 300D), BG-E2 (pro Canon EOS 20D) nebo BG-E3 (pro Canon EOS 350D) pojme 2 baterie a umí je automaticky přepínat. Myslím ale, že není moc potřeba - výměna baterie je věcí několika vteřin a cena battery gripu také není lidová...

Baterie, Battery grip	Orientační cena v Kč včetně DPH (7/2005)
BP-511 originál Canon, 1100 mAh	2.600,-
NB-2LH originál Canon, 720 mAh	2.150,-
Držák 2 baterií BG-E1 - pro EOS 300D	5.800,-
Držák 2 baterií BG-E2 - pro EOS 20D	7.100,-
Držák 2 baterií BG-E3 - pro EOS 350D	4.000,-
Držák 2 baterií BG-ED3 - pro EOS 10D	7.600,-

 

Mám celkem 3 baterie, které kvůli pravidelnému vybíjení pečlivě střídám. Nikdy jsem za 1 den nepotřeboval více než 2. Battery grip nepoužívám.

  Compact Flash (CF) karty

V balení s DSLR není pro jistotu žádná (což je dobře, protože většinou jsou v sadách s foťáky stejně nepoužitelné velikosti karet). Doporučuji minimálně Compact Flash (CF) 512MB. Já nefotím jinak než JPEG High (velikost fotky cca 2,5 MB) nebo RAW+JPEG High (velikost fotky cca 8 MB). EOS 300D ale RAW+JPEG High neumí, takže při potřebě fotit na RAW budete muset fotit vždy RAW+JPEG Low (velikost fotky cca 6 MB). Podrobnosti o RAW na DSLR Canon najdete v článku Parametry obrazu a RAW. Karty typu "Microdrive", kde byl vestavěn miniaturní harddisk, už z trhu téměř vymizely, protože cena polovodičových pamětí typu Flash již klesla natolik, že použití Microdrive ztratilo opodstatnění.

V žádném případě nespoléhejte na jednu CF kartu! Kupte si alespoň dvě. Porucha jedné karty Vás tak zachová "funkční".

^[1] EOS 300D ukládání RAW + JPEG High neumí
 

Jsem vybaven dvěmi CF kartami 512 MB a jednou 256 MB. To dohromady činní skoro 500 JPG fotek a v případě poruchy mě vždy dvě karty zůstanou. Potřebu úložiště fotek při dlouhých cestách (dovolená, reportáž atp.) řeším buďto notebookem a nejde-li to, tak databankou.

  Databanka (datová peněženka)

Při cca 500 JPG fotkách, které mohu uložit na své CF karty, mohu být i při náročném focení typu "velká svatba" klidný. Vždy si navíc můžete fotky prohlédnout na displeji foťáku nebo v televizi (většinou nějakou najdete a kabel s sebou nosím) a něco smazat. Je to ale samozřejmě málo na delší cesty (dovolená, služební cesta, několikadenní reportáž atp.). Na takové situace je potřeba notebook nebo PC a do něj fotky každý den "vysypávat". Notebook je ale drahý, těžký a zranitelný, o PC nemluvě. Navíc zase potřebuje 230V. Řešení? Externí malá přenosná databanka s harddiskem nebo externí malá přenosná vypalovačka CD. K databance si nezapomeňte vzít adapter na 230V!

Na trhu je podobných databank poměrně velké množství. Prohlédněte si v češtině příklad sortimentu výrobce i-Tec nebo Pretec nebo Jobo.

Používám asi 1,5 roku starou externí databanku s HDD 20GB značky iTec. Ukládá fotky na HDD, fotky můžete prohlížet na displeji, hraje MPG filmy i MP3 hudbu. Moc ale spokojen nejsem - je velká, funkce nic moc a již jsem jí musel dvakrát "resuscitovat".

  Čtečka karet

Není nezbytně nutná, ale propojování DSLR kabelem k PC je nepříjemné a také přenos dat ze čtečky je rychlejší. Cena je poměrně přijatelná:

Na trhu je podobných čteček poměrně velké množství. Prohlédněte si v češtině příklad sortimentu výrobce i-Tec nebo Pretec nebo Jobo.

  Stativ, ministativ, monopod

Stativ je absolutní nutností! Celá řada fotek se bez stativu skoro udělat nedá. Nejenom, že omezí nebezpečí rozhýbání snímku, ale jednou vymyšlený a zarámovaný snímek nemusíte pořád hledat znova a znova. Ministativ má na první pohled celou řadu atraktivních použití ale faktem je, že jsem ho použil za rok asi 2x.

Výběr stativů je veliký (ceny cca 700-10.000,- Kč) a jistě si poradíte sami na místě jeho prohlídkou. Připomeňme jen základní data stativů a monopodů:

• velikost ve složeném stavu (jak ho budete nosit?)

• váha (nosit ho po horách je fuška). Na druhou stranu - pro fotografování platí, že čím větší váha tím lépe. Jen tak něco ho totiž neroztřese a ani těžká DSLR vám z něj nespadne nebo ho nepřevrhne (vítr!!)

• maximální výška na fotky (čím více tím lépe)

• minimální výška na fotky (čím méně tím lépe)

• variabilita (boční focení, naklápění, otáčení, ...)

• stabilita - aby Vám foťák nespadnul (!)  - zejména EOS 20D a 10D nejsou jako pírko...

• odolnost proti otřesům při sklopení zrcátka

• a další

  Fotobatoh, fotobrašna, fotovesta

Bezpečně nosit všechno to nádobíčko za několik mnoho tisíc také něco stojí. Jak už to ale bývá, nic není dokonalé a střetávají se 3 požadavky: Maximální ochrana nadobíčka Pohodlné nošení Mít vše pohotově po ruce Z praxe: Fotobatoh na záda je pro uložení věcí asi nejbezpečnější, zejména při cestách letadlem, autem atp. Mnohem lépe se nosí (zvláště v obtížném terénu - hory, lesy atp.). Dá se k němu přidělat i stativ, takže o něm ani nevíte. Batoh má ale jednu zásadní nevýhodu a tou je pohotovost. Abyste vyndali foťák nebo vyměnili objektiv, musíte ho sundat ze zad a případně i oddělat stativ. A to je "na place" dost těžkopádné. Batoh taky vypadá blbě třeba k obleku... Fotobrašna přes rameno je pohotová, vejde se do ní hodně a vše máte pohodlně při ruce i při pobíhání. Hůř se nosí (zkuste lézt po horách s brašnou přes rameno) a většinou je i méně robusní. Taky se k ní obtížně (ne-li vůbec) přidělává stativ. Fotovesta - osobní zkušenosti nemám, ale mít všechno po kapsách je asi příjemné. Otázkou je, jak jsou v ní věcičky v bezpečí před ztrátou případně poškozením a dále jak se v takové naplněné fotovestě dá pružně a ladně pohybovat. Nejlepší asi bude jít se někam podívat - nabídka je široká. Inspirace např. LowePro CZ, Tamrac CZ, Fomei CZ. Ceny od 500,- do 10.000,- Kč.

Bezpečná schránka na citlivou fotovýbavu - to je prvořadý úkol fotobatohu. Čím bezpečněji bude výbava uložena, tím se bez úhony dostanete do zajímavějších míst. Hlavní nepřítel je prach a voda (zejména mořská). Naopak fotobrašna přes rameno vám nabídne vše potřebné pořád po ruce a "při těle", ale neposkytne takovou mechanickou ochranu a zejména se špatně nosí na delší trasy.

Mám dva fotobatohy - velký Tamrac Expedition 7 (6.000,- Kč) a menší Tamrac Expedition 4 (3.000,-). Jsou bytelné a skoro dokonale těsné proti vodě a prachu. Ten velký a po okraj naplněný byl se mnou několik týdnů na cestách po Asii a často i dost dobrodružně chránil vše velmi bezpečně. Naopak na běžné focení (svatba, reklama atp.) používám spíš fotobrašnu Tamrac Pro 8 (2.600,-).

  Čistění

Na úvod bych rád zdůraznil několik skutečností:

1. Že prach je problémem digitální fotografie není žádných pochyb

2. Představa, že kvůli prachu přestanete fotit v obtížném prostředí či přestanete měnit objektivy je stejná, jako přestat jezdit autem aby se neumazalo...

3. Prach na čipu je více vidět při větším zaclonění (paprsky dopadají více rovnoběžně a prach tak více stíní)

4. Prach na čipu dělá v obraze skvrny, které ale ve scéně typu les nejsou vůbec vidět

5. Prach na čipu dělá v obraze typu obloha (jednolité plochy) viditelné skvrny, které ale lze velmi snadno a neviditelně ve Photoshopu odstranit.

6. Prach na zrcátku DSLR nebo v hledáčku je sice vidět, ale není na fotografii

7. Body 4, 5 a 6 říkají mimo jiné - nepřehánějte to s obavou ani čištěním, není to tak hrozné

8. Nacvičená výměna objektivu by měla být rychlá akce v pokud možno čistém prostředí

9. Cílem fotoaparátu je hlavně fotografie. Takže hlavně foťte a nenechte se prachem vykolejit! Dnešní fototechnika už lecos vydrží...

Čištění vnějších ploch fotoaparátu a příslušenství

Běžné čištění vnějších ploch je prevencí proti vniknutí prachu do nitra přístrojů. Špinavý vnitřek brašny či batohu dokáže pěkně zaneřádit foťák i objektivy ale též kabely, čtečky atp. Většinu vnějších ploch můžete otírat vlhkým hadrem (nepoužívejte žádná čistidla, jen čistou vodu), méně náročné díly (jako třeba nohy stativu) osprchovat, fotobrašnu či batoh čas od času vyluxovat. Mě se osvědčilo vnějšek elektroniky na závěr i ofoukat balónkem - dočistí to zbytky, které hadřík neodstranil. Filtry ofukuji balónkem, jsou-li opatlané od prstů (opalovací krémy!), tak je přečistím jednorázovými čistícími papírky. Ze zkušenosti mohu říci, že drobné nečistoty na filtrech nejsou vůbec vidět.

Čištění čipu

1. Pro přístup k čipu postupujte podle návodu k vaší DSLR. Proces nepodceňujte!

2. Čistěte v čistém, bezprašném a klidném prostředí.

3. Nečistoty z čipu se primárně snažte odfouknout balónkem. Ne ústy! Nejde-li to, použijte speciální štětec na optiku s velmi jemným vlasem a nulovou mastnotou nejlépe štětec s ofukem.

4. Nejde-li to, použijte utěrku či papírek na čištění optiky které nepouštějí chlupy.

5. Nepoužívejte spreje s tlakovým vzduchem! Vzduch v nich je sice čistý, ale tlak a chlad by mohl poškodit snímač či závěrku.

6. Pokud chcete na toto téma si přečíst více, pěkný článek v češtině je třeba zde.

Používám výhradně ofukovací balónek (80,-), ofukovací štětec (185,-), mikrovlákno (70,-) a jednorázové čistící papírky. Žádnou chemii ani vodičky.

  Dálkové ovládání

Dálkové ovládání má nejčastější smysl, když fotíte ze stativu a nechcete stiskem spouště snímek (byť ze stativu) rozhýbat. Dá se to řešit samospouští (fotka od stisku za cca 10 vteřin), ale je to těžkopádné. U starých fotoaparátů k tomu byla drátová spoušť, ale moderní digitály na ní nemají závit. Neznačkové řešení je speciálním balónkem, který za cca 800,- Kč nabízí například PhotoLife Shop (princip je v nafouknutí malého balónku, který je suchým zipem přidělám k přístroji a zmačkne spoušť) nebo značkové od Canonu dálkovými ovladači. Všechny ceny k 7/2005 a s DPH:

[1]  BEZ ZÁRUKY!
RS-60E3, stejně tak i RS-80N3 a TC-80N3 mají jednoduché 3 drátové zapojení. EOS 300D/350D mají použit konektor jack 2,5mm (použit na RS-60E3), kdežto EOS 10D/20D má 3 pinový konektor, který je tím pádem i na RS-80N3 a TC-80N3. Ti odvážnější si tedy mohou podle obrázku se zapojením dálkové ovládání vyrobit sami, případně najít mnoho dalších využití (počítačem spínat relé a tím časovat DSLR, provést snímek při detekci pohybu, provést snímek při rosvícení světla atp.). U EOS 10D a 20D je ale problém použitý konektor, který se mi ani po roce nepodařilo sehnat.

Používám RS-80N3.

  Další vychytávky

Cestujete-li do zahraničí, nezapomeňte si zjistit potřebu redukce na 230V. Čím exotičtější země, tím méně jistoty, že 230V zástrčky budou pasovat. Pozor také na 120/230V! Většina adapterů a nabíječek pracuje i na 110V, ale co když ta vaše právě ne!

USB kabel vám umožní v nouzi stahovat data z fotoaparátu i když selže čtečka nebo databanka (Internet kaváren přibývá po světe jako hub) a video kabel vám umožní promítat či třídit fotky na libovolné televizi. Pozor! I když snad všechny fotoaparáty používají konektor typu jack na audio/video, tak zapojení konektorů bývá odlišné a použití televizního Nikon kabelu pro Canon nefunguje a naopak. Proto radši přibalte ten svůj.

Budete-li fotit makro, květiny či menší předměty, hodí se nůžky (úprava květin, vystříhání trávy v okolí, úprava pozadí atp.) - pozor nepustí vás s nimi do letadla! Dále provázek, kolíčky, svorky (přivázání ve větru se pohybujících stébel a květin, přichycení předmětů ke stativu, pověšení pozadí atd.) a barevné papíry nebo látka jako pozadí. Kus černé látky se obecně hodí jako pozadí či jako universální "stínidlo".

Malá skládací odrazná deska vám umožní odrazem světla vykrýt stíny nebo naopak zastínit fotografovaný objekt od přímého světla – vynikající na portréty, akty a makro.

Chystáte-li se na panorama, potřebujete malou fotografickou vodováhu, která se nasazuje do sáněk pro blesk. Pokud totiž u panoramatu není fotoaparát přísně vodorovně, z panoramatu vám vznikne "rohlík" a obrázky se obtížně navazují, případně se musí deformovat.

Střední šedá tabulka vám přesně, snadno a rychle umožní jednak určovat expozici a jednak vyvažovat bílou. Funguje to samozřejmě pouze u neakčních scén, kdy na to je čas.

Malá baterka - nejlépe držitelná pusou - je neocenitelná při nočním focení v terénu, kdy bez ní již ztracenou krytku na objektiv nenajdete, špatně se bez ní ovládá fotoaparát, sestavuje stativ atp. Mimoto se může hodit kdykoliv podobně jako papír a tužka na fotografické ale i jiné poznámky. Pamatujte, že třeba použití filtrů, mezikroužků atp. nenajdete v EXIFu!

Co by dále nemělo chybět ve fotografické brašně je vaše vizitka, mobil a případně nabíječka k němu. Je to otázka vašeho bezpečí!

  Závěr

Chystáte-li se na nedělní výlet s rodinkou, nepotřebujete nic víc než fotoaparát a peníze. Jiná potřeba je při fotografování svatby, jiná při cestě do ateliéru a zcela jiná při balení na několikatýdenní exotickou cestu. Proto před každou akcí pečlivě balím vše potřebné a naopak vyřazuji z brašny či batohu to, co by jen zvyšovalo zátěž. Chápejte tedy tento článek i jako určitý nedokonalý seznam k balení.

Poslední poznámka se týká oblečení. Dobré fotky vzniknou jen budete-li ve fyzické pohodě. Zima nebo naopak vedro či mokro vám dokáží zkazit nejeden výlet! Proto investujte do kvalitních bot (skvělý je Gore-Tex) a nepromokavého ale prodyšného oblečení (tzv. NeProPro).

Komentáře čtenářů

Dobrý den, mám zájem koupit zábleskové zařízení Black 640 od firmy Fomei. Bohužel se nedočtu jak a čím spojit můj fotoaparát Canon EOS 300D s tímto světlem, tak aby mi fotoaparát naměřil světlo z pilotní žárovky a po stlačení spouště spustil samotný záblesk. Aspoň doposud to takto chápu. Vlastním i blesk SpeedLite 420EX, ale ten to asi neopálí. Ve Fomei mi sdělili nějakou redukci od Hamy kolem cca 400,-Kč, která se nasadí do lyžin místo blesku, ta je spojena kabelem se světlem a vše jde automaticky. Bohužel nejsem moc znalý v oboru, ale chci nahradit stavební lampy z Baumaxu za záblesk. Za každou radu předem děkuji.

S pozdravem Ing. Svítek, 14.10.2005

Snad všechny záblesky mají tzv. "slave" režim, kdy se spustí jiným bleskem. Tak byste mohl spouštět záblesky vaším interním bleskem nebo 420EX. Nedělá se to ale, protože váš blesk by potom byl další nekontrolovatelné světlo na scéně. Proto se do lyžin blesku (místo blesku) zasune malá krabička, z které kouká drát a ten se zastrčí do záblesku. Potom to funguje stejně, ale bez vašeho blesku. Krabičku lze pořídit i v radiové verzi (opět dodává Fomei), což je samozřejmě mnohem praktičtější pro pohyb po studiu.

Pozor ale na měření expozice! Fotoaparát bude měřit a nastavovat hodnoty podle pilotních žárovek - o přítomných záblescích nemá ani tušení. To je samozřejmě špatně. Správná varianta je pořídit flashmeter, který přímo na scéně (na tváři modelky nebo těsně u produktu) změří sílu zkušebně provedeného záblesku a řekne clonu a ISO. Čas je lhostejný - standardně se používá 1/125 sec. Hodnoty je potom potřeba nastavit ručně v režimu "M". Dá se fotit i bez flashmeteru a zkusmo hledat hodnoty podle histogramů.   15.10.2005

Ke svému CANONU 350 D jsem si koupil mezikroužky KENKO, ale musel jsem je vrátit, protože nefungují s makroobjektivem "EF-S" CANON makro 2,8/60 ohnisko, tedy s takovým, který byl vytvořen přímo pro digi (s jinými objektivy fungují normálně). Dále jsem zjistil, že mezikroužky, které by spolupracovaly se (zatím) běžně nenabízejí - a to je tedy ten dotaz, zdali nevíte, kde by se takové daly opatřit.

S přátelským pozdravem a s úctou k Vaší práci jos.a.zentrich, 2.8.2005

Teď mám v ruce nejnovější "nabídník" fy Oehling, kde nabízejí mezikroužky pro digitály - ale jsou to ty, co jsem měl doma a nefungovaly. Telefonicky mi potvrdili, že bohužel na speciální digi-objektivy kroužky dosud neexistují...

jos.a.zentrich, 10.8.2005

Dobrý den, chtěl bych Vám poděkovat za vynikající práci, kterou odvádíte na vašich stránkách. Jako zajímavost Vám zasílám foto dálkové spoušťě, která má nahradit originální RS-80N3 k mému Canonu 20D. Konektor jsem vyrobil ze tří pinů "švába". Jsou zajištěny a izolovány bužírkou, kterou jsem musel ještě ořezávat, abych mohl konektor zasunout do fotoaparátu. Zbytek už byl jednoduchý. Tři dráty zapojené země-AF (černý spínač) a země-spoušť (zelený spínač). Spínače jsou zalité voskem v krabičče od diabetického cukru. Pořizovácí cena je zanedbatelná - funkce stejná jako originál.

Dobré světlo, J. Vlček, 10.8.2005

Jen v kratkosti ma zkusenost s cistenim cipu od prachu jednoduse a spolehlive - redukce na vysavac na prumer hadicky cca 4 mm z mekceneho PVC a neostrym zakoncenim (lze sehnat ve zdravot. potrebach). Predpokladam ze vysavac ma regulaci vykonu, vykon na min., sejmem objektiv a v bezprasnem prostredi v servisním modu opatrne "vyluxujeme" cip i prostor okolo. Snazim se cipu ani nedotykat!!! Prach mne zlobi! Pane Pihan, vase clanky jsou super!!!!!!!!!! a velice prinosne - moc se mi libi!

Dobre svetlo, V. OLIVA, 9.9.2005

Dobrý den, navštívil jsem vaše stránky a díval se na drátové spouště. U spouště RS-60E3 je uvedeno schéma, ale je chybné. Společný vývod GND není paradoxně vyveden z prvního kontaktu u jacku, ale s prostředního. Já jsem s tím pokusničil a trvalo mi docela dlouho než jsem na to přišel. Výrobu této spouště mám popsanou na mém webu: http://www.pokusy.chytrak.cz/schemata/RS-60E3.htm.

Figalla Silvestr, 2.10.2005