|
Všechny kompaktní fotoaparáty jsou vybaveny
automatickým ostřením pomocí detekce kontrastu. Na rozdíl od
konkurenčního systému fázové
detekce, který používají DSLR, je detekce kontrastu
pomalejší, ale levnější. Ostření pomocí detekce kontrastu však
používají i DSLR v režimu
živého náhledu případně při
natáčení videa.
Ostření pomocí detekce kontrastu probíhá v
podstatě zkusmo. Ostřící čočka objektivu se pohybuje vpřed a
vzad a hlavní senzor se přitom dívá na obraz. V okamžiku, kdy uvidí
ostré hrany, pohyb čočky zastaví. Podobně jako u fázové detekce
musí mít ale předmět, na který se ostří, nějaké hrany a musí být
dostatečně osvětlen.
Ostřící čočka je ve špatné pozici, hrany jsou rozostřeny.
Vidí-li senzor ostré hrany (předmět ale musí nějaké mít), tak
ví, že je zaostřeno a pohyb ostřící čočky zastaví.
Skvělá animace, která ledasco vysvětlí,
je zde.
Na rozdíl od fázové detekce se k vyhodnocování ostrosti hran
používá přímo hlavní senzor. Ten je sice pomalejší než
specializované CCD senzory u fázové detekce, ale zase může
zaostřit kdekoliv ve snímku. Dají se tak realizovat i podobné
strategie jako Detekce obličejů (Face detection) atd.
Viz též
Automatické
ostření,
Fázová detekce.
|
