|
JPEG je formát pro ukládání fotografií a vychází ze slov Joint
Photographic Experts Group, což je název
komise, která byla ustanovena v roce 1986 a v roce 1992
vytvořila standard pro ukládání a kompresi obrazů. JPEG používá
ztrátovou kompresi neboli výsledek
je jiný než originál. Rozdíl je ale obvykle okem nepostřehnutelný a
navíc stupeň komprese je možné v poměrně širokém rozsahu měnit.
JPEG tak vyhoví jak tam, kde je potřeba maximální kvalita
fotografie (např. tisk), tak tam, kde je preferována velikost
souboru (internet, mail). Finální úspora velikosti souboru
záleží nejen na nastaveném stupni komprese ale i na obsahu
fotografie. Ostré fotografie plné jemných detailů (např. pole
nebo tráva) lze zkomprimovat mnohem méně než např. jemný portrét
s rozostřeným pozadím. To se dá i otočit a proto ze dvou
obsahově stejných snímků bude ten ostřejší (tj. lépe zaostřen či
méně rozhýbán) mít větší JPEG soubor.
Množství jemných detailů (vlevo) povede k JPEG souboru
většímu než při snímku obsahujícímu velké plochy (vpravo). V
tomto případě je rozdíl (84 KB a 20 KB) i když rozlišení obou
snímků je totožné a sice 350x525 pixelů. Ze stejného důvodu bude
mít JPEG problém zmenšit snímek plný šumu.
Většina editorů při ukládání do JPEG umožňuje nastavit buď
stupeň komprese nebo kvalitu snímku. Oboje je totéž, akorát
obráceně – čím vyšší je komprese, tím nižší je kvalita snímku a
naopak. Například Adobe Photoshop umožňuje nastavit kvalitu JPEG
od 0 to 12, přičemž kvalita 0 produkuje logicky nejmenší soubory
a kvalita 12 největší. JPEG zachovává EXIF
informace a umožňuje i správu barev pomocí ICC profilů.
jpeg artefakty
Z principu JPEG komprese vyplývají
nedostatky, které se při silné JPEG kompresi objevují v obraze.
Říká se jim JPEG artefakty neboli nové, umělé a nechtěné
obrazové prvky. Objevují se rády kolem jemné kresby a čar a to
tím více, čím vyšší stupeň komprese JPEG provádí. JPEG se tedy
nehodí na ukládání čárové grafiky, protože všechny čáry, písmena
atd. jakoby „ušpiní“. JPEG bude mít problémy i na plynulých
přechodech realizovaných na velkých plochách (obloha, pozadí
atd.). Tím, že v principu ukládá po čtvercových blocích, tak
tyto čtverce mohou být v obraze viditelné a vytvořit místo
plynulého přechodu mapy.
Ukázka drastické JPEG komprese jemného přechodu, která
vytvoří typické čtvercové JPEG artefakty.
Ukázka poškození obrazu drastickou JPEG kompresí u jemné
čárové grafiky. Originál můžete vidět zde.
nedostatky jpeg
Formát JPEG je velmi povedený a zisk
plynoucí z významného zmenšení souborů s fotografiemi je
obrovský. Díky pružné možnosti nastavení stupně komprese vyhoví
jak v náročných aplikacích tak i programech citlivých na
velikost souboru (mail, web). Přesto se JPEG nehodí všude a vždy
a má pár významných omezení:
-
Formát JPEG nepodporuje vyšší
barevnou hloubku a vždy
pracuje s barevnou hloubkou jen 8 bitů/kanál (tj.
celkem 24 bitů).
Tím neumožňuje využít vyšší barevnou hloubku získanou např.
z RAW formátu a neumožní ani náročné
editace, kde je vyšší barevná hloubka nutná.
-
JPEG nepodporuje průhlednost (Transparency)
neboli nedokáže uložit obrázky na průhledném pozadí.
Průhlednost je však při vytváření počítačové grafiky či
koláže často potřeba a je tak třeba sáhnout k jiným formátům
(TIFF, PNG, GIF, PSD atd.).
-
Díky použité metodě komprese se JPEG
nehodí na ukládání grafiky (kresby, grafy, ikony,
screenshoty atp.). Komprese má tendenci čáry a písmena
rozpít a „ušpinit“ a tím zhoršovat jejich vzhled a
čitelnost.
-
JPEG nepodporuje animace (pohyblivé
obrázky). To je doménou formátu GIF nebo dnes spíše programu
Flash.
-
JPEG nepodporuje
bezeztrátovou kompresi.
Komprese je vždy ztrátová, při vysoké kvalitě je však
výsledek absolutně nerozeznatelný např. od bezeztrátového
TIFF. V praxi to tedy nepředstavuje problém.
-
JPEG nepodporuje ukládání obrazu
obsahujícího více vrstev. To je doménou TIFF či spíše PSD.
-
JPEG nepodporuje vektorovou grafiku,
hodí se jen na fotografie.
-
Opakované ukládání pokaždé změněné
fotografie do JPEG formátu
ji může degradovat.
Viz též Artefakty obrazu,
Barevná hloubka,
Komprese,
TIFF.
|
